Zvýšit produkci mléka kravám nepomáhá muzika, ale robot – denik.cz
Ilustrační foto Autor: Deník / Jarmila Kuncová
24.7.2012 22:51
Táborsko – Statek rodiny hořákových v jihočeské obci Žíšov na Táborsku se specializuje na chov skotu. Starý kravín, který hospodaří získali v rámci restituce, se jim podařilo postupně promění v moderní a prosperující zemědělská podnik.
V Prvních letech použili Zejména vlastní finanční prostředky a po vstupu do Evropské unie jim vydatně pomohli zdroje z Bruselu. Dnes se rodina stará o přibližně 170 kusů skotu a krmivo si sama pěstuje na sto čtyřiceti hektarech polí.
Aby Horákův zvýšili produktivitu práce, telata krmí automat a většinu námahy při dojení přebírají na sobě dojič roboty. V roce 2010 byl statek v soutěž Asociace Soukromé zemědělství Farma roku vyhodnoceni jako druhý nejlepší v zemi.
„Rodiče začali na statku hospodařit hned po roce 1989. Přes poměrně velké problémy s financemi as odkoupením pozemků farmu postupně postavili na nohy. Rozsáhlou rekonstrukci i nákup moderní techniky si však mohli dovolit až díky evropská podporu do sedmi lety, „uvedli Současný hospodář Michal Horák, který Mezitím statek od otce převzal. Dnes na něm pracuje Společně s manželkou a synovcem.
Z původní jedné krávy se stádo rozrostlo na dnešních sto sedmdesát kusů skotu. Aby majitelé ušetřili práci, peníze a především čas, rozhodli se v roce 2008 nahradit původní dojírnu robotem.
„Ten je k dispozici celý den. V kombinaci s volným ustájení je tedy jednoduché krávy motivovat, aby do boxu vesla dobrovolne i několikrát denně. Robotické dojení krávy vhodné stimuluje. Po celou dobu návštěvy v boxu jim automat přesně přiděluje granulované krmivo a samotné dojení je NATOLIK šetrné, že ho zvířata Akceptuj s naprostou samozřejmostí. Zařízení nezpůsobuje dojnice bolest a rychle si na ně zvykněte. Robot se stává přirozenou součástí stáje, „popisuje výhody techniky majitel. Průměrného užitkovost jedné krávy dosahuje úctyhodných 9500 litrů mléka za rok. Od sedes dojnic tak Horákův denně vyprodukují i 1700 litrů mléka, který zásobují známé, ale především Českobudějovicko Madeta.
„Pro vlastní třeba vyrábět i jogurt a tvaroh. Vzhledem k velkému zájmu o domácí výrobky bychom rádi zahájili prodej ze dvora. Pokud to finanční podmínky dovolí, příští rok vybudujeme vlastní mlékárna a na místě nabídněte zájemcům mléko, sýry a další výrobky, „plánuje Michal Horák.
Kroměř chovu skotu a slepice je nedílnou Součástí práce hospodář i pěstování plodin na zajištění krmiva. Na sto čtyřiceti hektarech polí roste pšenice, ječmen, řepka, kukuřice a jetel. Na zbytek jsou louky a pastviny.
Podíl vlastní pudy by Horákův rádi rozšířili. Z celkové výměry sto čtyřiceti hektary pudy se totiž v jejich VLASTNICTVÍ Nachází jen asi šestina, zbytek si pronajali.
Podle farmáře jsou však vlastnické vztahy a výkup pozemků nadále problematické bodem slovenské zemědělství. Zemědělcům Nejvíce vadí Zbytečná administrativa, která je stále spojena s kamny o zvířata a samotným provozem statku.
„Chápou, že větší ekonomiky s sebou přináší takové větší administrativu, občas se však nad rozsahem požadavky diví. Vítám proto snahu profesních sdružení, například Asociace soukromé zemědělství, o Omezení byrokracie, „tvrdí Michal Horák.
MARTINA Polívková
Pošlete odkaz přátelům
Diskuse
Do diskuse nikdo nevložil žádný příspěvek