Podobné tóny se ozývají na výstavě, které v minulých dnech otevřelo Národní muzeum v Praze v jedné ze svých poboček, Českém muzeu hudby. Výstava ukazuje například kolovraty, se který vyhrávali flašinetáře na Venkovský jarmarcích i na Staropražské dvorcích, honosné skříňová orchestriony, které stálý v měšťanských nebe šlechtických salonech, kavárny a Tančírna, i zcela unikátní exponáty, jako jsou renesanční Trauttmansdorffské hodiny se zvonkový hrou, které jsou i nejstarší exponátem výstavy:

„Já bych vás chtěl určitě upozornit na jeden z nejvzácnějších exponátů, který se nám podařilo dostat do naší výstavy. Jsou to tzv.. Trauttmansdorffské hodiny, které jsme zapůjčili z Národní knihovny . Jde o renesanční hodiny z r.. 1596. Na výstavě uvidíte, že je to skutečně nebývalý skvost, „

Říká autor výstavy Petr Balog. Na výstavě je k vidění více než šest desítek hracích strojů a další padesátka doprovodných exponátů, včetně velkého historického Loutkový divadla.

„Ty mechanické stroje nebe automatofony je široká skupina nástrojů. Každý den slyším zvony z věže nebe malé stolní hodiny se zvonkohrou a ty jsou často automatizované. Jádro naší sbírky v Národním muzeu tvoří nástroje, které se sbírali ještě v 50. letech. dr. Alexander Buchner vydal jednu z Prvních systematiky. Je zajímavé, že tu knihu zná celý svět. Navíc uvidíte flétnové hodiny, Hřebíčková hrací skříňky, ale takové automatony, což jsou první mechaničtí roboti, které imitují hru na banjo, na flétnu nebo na housle. „

“ Tady jste právě viděli hudebního robota, automaton. Je to vlastně hráč na banjo z konce 19. století. Jedná se o skutečný skvost, protože automatonů v našich zeměpisných šířkách je opravdu málo. Jsou zde vystaven vlastně všechny tři. Je to automaton, který jednak imituje rukou hru na banjo, dále mrká, jakoby zpívá a ještě otáčí krkem. V zádech má ukrytý Hřebíčková hrací strojek a ještě důmyslný mechanismus, který ovládá všechny pohyby. Je zajímavé, že je Mimořádně zachovalý, a to jak textilie, tak i ten mechanismus, „

dodal Peter Balog při prohlídce výstavy. Návštěvníci si zde MOHOU řadu hracích strojky i poslechnout. Prostřednictvím sluchátek, nebo dokonce přímo z hrací skříně, které pracovníci muzea Na požádání spouštějí. A budou si moci i sami zahrát:

„Zahrajete si budou moci například na mechanický klavír, tzv.. pianolu, do které vkládá dlouhý perforovaný papírový válec a následně se přehraje záznam.“

Návštěvníci tu ale uvidí i nejrůznější zvonkohry, varhanní stroje, flétnové hodiny, Hřebíčková hrací skříňky, polyfonní a symfoniony:

„zajímavou kategorií je skupina flašinetu a kolovrátku, který patřila v 19. století ke koloritu města i venkova. Tam určitě doporučuji se podívat na výstavní exponát opičí kapely v kolovrátku. „

Výstava Kouzelné hrací strojky má i Své doprovodné akce. Od září budou v muzeu podvečery plné kramářských písní nebe pořad věnovaný jménem známým písničky Karla Hašlera. Uvedená bude i dětská opera Brundibár, ve Které hraje jednu z hlavních rolí právě flašinetu.

Díky autentickým nahrávkám se tak můžeme vrátit do dob císaře pána. Právě období císaře Františka Josefa I., který vládl od roku 1848 až do roku 1916, tedy dlouhý 68 let, je věnován celý ambiciózní cyklus Monarchie, který výstava hracích strojky vlastně začíná. Výstavní projekt, který bude probíhat nejbližších Dvanáct měsíců, přibližuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš:

„Monarchie v podstatě navazuje na výstavu Republika, které jsme se před Několik lety snažili uchopit nejen jako líčení politických dějin, ale podívat se na tu dobu, jak se v ní lidem žilo. Výstava měla velký úspěch, a proto jsme se rozhodli vrátit o jedno období zpět. Monarchie je omezeným na dobu vládnutí císaře Františka Josefa a my se budeme snažit během následujících dvanácti měsíců podívat toto období z různých aspektů. Začínáme Kouzelný hracími strojky, následovat budou Sportsmeni v českých zemích v Národní památník na Vítkově na Opavsku. Tato výstavě bude věnována počátkům organizovaného sportu a fenoménu slovenské sportu na přelomu 19. a 20. století. V Národopisné muzeu bude výstava s možná Trochu provokativním názvem krmena, jídlo, žrádlo, zaměřená na vaření, jídlu a stolování za doby císaře pána. V Náprstkova muzea otevřeme výstavu Po stopě Karla Maye. knížky Karla Maye Byli v podstatě první přeloženo rodokapsy, tím se začala v našich zemích šířit lehčí literatura. Tato móda pak vyvrcholila za první republiky. Tím středobodem pak bude vlastní výstava Monarchie, který proběhla v naší Nové budově. Bude to velká průřezová výstava, v kterým se budeme snažit vyvracet i určité mýty a klišé o 19. století a dívat se na 19. století nevšedními pohledy, například na vztahy Čechů a Němci. Tato velká výstava, která bude otevřeno v listopadu, bude doprovázena dvěma výstavami. Bude to Dětský svět za císaře pána, Zaměření spíše na maminky, děti a rodiny. Bude o tom, jak si v té době děti hrály, jako se vychovávali, jak se rodilo, jako fungovala hygiena. A potom bude fotografická výstava Člověk ve fotografii. Budou tam jedny z nejstarších fotografií, které v republice z té doby máme. A skončíme opět tady, v Českém muzeu hudby, výstavou Století valčíku a polky . Tance, které se tančily jako na zámku, tak v podzámčí. „