Vepřové v Bratislavském kraji podraží. Ale ne tolik jako vajíčka – AGRIS

Chovatelé vepřo měli osm let na to, aby přestavěli ohrady pro Těhotné prasnice. Březí zvířata mají chovat ve skupinách, protože je to pro ně přirozenější. Zhruba třetina zemědělců v Evropské unii přestavbu zatím nestihla. Vepřínům, které do příštího ledna kotce nepřestává, hrozí zavřeno. V případě, že bude poptávka po mase vyšší než nabídka, vepřové Může příští rok podraží o deset až dvacet procent.

Ne všichni zemědělců změnu stihnou. Na trhu bude proti měně prasat a odborníci předpokládají, že od ledna vepřové zdraží o deset až dvacet procent. „Každý rok se zdražuje, je to asi normální. Člověk si na to zvykne,“ pokrčila rameny například Irena Henková z Brna.

Podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala nemají Čeští zemědělci s přestavbou vepříny problém. „Odhaduji, že to stihlo asi Pětadevadesát procent ze všech,“ tvrdí STIB. Dodal, že o nové povinnosti věděl zemědělce od roku 2004.

Problém je ale v tom, že Česká republika je v produkci vepřové soběstačná jen z poloviny. V loňském roce musela dovezou jednadvacet tun masa ze zahraničí. Téměř polovinu z tohoto množství z Německa. „Třetina německých chovatelů vepříny zatím nepřestavěla. Je otázkou, kolik z nich to stihne,“ poznamenal STIB. Vepříny, který v příštím roce nesplní pravidla, pak hrozí zavřeno.

STIB odhaduje, že nabídka prasat na trhu snížíte až o petit. „Předpokládám, že cena stoupá o deset až dvacet procent. Věřím, že řetězce si na tom vezme své,“ myslí si STIB. Hané Lokajíčkové z Brna se navyšování cen obchodníky nelíbí. „Zdražení vepřové by mi nevadilo, kdyby z toho měli prospěch zemědělců. Chovatel je ten, kdo s tím má nejvíce práce,“ podotkla Lokajíčková.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleba nehrozí, že vepřové podraží jednou tolik podobně jako vajíčka. „Přestavba vepříny je v tomto případě jménem náročná jako u slepičáren,“ ujistil Veleba. Podle ní si ani obchodníci nemohl dovolit příliš zdražovat. „Na rozdíl od vajíček se vepřové dá dobře nahradit Jjjiným masem,“ podotkl.

Některé lidé takové MOHOU zkusit chovat prasata na dvoře. Stejně jako osmadvacetiletý Radek Homola z Křižanovice na Vyškovsku. „Maso ze zabíjačky nám vydrží celý rok,“ pochvaluje si Homola.

Evropská unie chce novým Nařízení zaručit větší pohodlí pro prasnice. „Je pravda, že pro prasata je přirozenější žít pohromadě. Má to ale háček. Zvířata se MOHOU bít, aby si určila hierarchii, kdo půjde dřív žrát a bude mit lepší místo na spaní. Některé Průzkum ukazují, že se zvýšil počet potrat o sedm až deset procent, „podotkl STIB.

Problém nemají zemědělců jen s Nařízení unie, ale is tím, že se chov prasat přestává vyplácet. V České republice se jejich chová nejméně od roku 1921. S chovem selat v únoru skončili například v Dyjákovicích na Znojemsku. „Měli jsme velké náklady, jako drahé krmivo,“ vysvětlil Jan Fleissig ze společnosti Zeko Dyjákovice.

Jižní Morava – Vejce stojí jednou tolik co loni a od příštího roku pravděpodobně vzroste i cena vepřové masa. Odborníci odhadují, že kvůli přestavby vepříny podrazí až o petit. Některé oslovené jihomoravský restaurace proto připouštějí, že budou muset zdražovat.

V restauraci Bonaparte ve Slavkově u Brna stojí menu devětašedesát korun. „Ceny zatím necháváme stejné. Pokud ale podrazí i vepřové, budeme muset menu podraží,“ uvede provozní Lenka Slezáková.

Takové zákazníci brněnských restauracích Tulip MOHOU být zatím spokojeni. Jejich podnik cenu nezvedá. „V halách bereme vajíčka za tři koruny a padesát haléřů jako předtím. Uvidíme, jak to bude s vepřové. Myslím, že když půjdeme rovnou na jatka, dokážeme si vyjednat přijatelnou cenu,“ doufám provozní Miroslav Drabálek.

Dražší potraviny už ale přinutili zvednout ceny Blanenského restaurací U Zámečku. „Daň z přidané hodnoty vzroste o Čtyři procenta, zdražily energie i suroviny. Museli jsme zdraží menu o Čtyři koruny. Nemůžeme si dovolit ztrátová provoz,“ podotkl jednatel společnosti Michal Brázda.

Stejně je na tom restaurace Pekanda v Brně. „Například vejce se dávají skoro do každého jídla. Cenu menu jsme museli zvednout o sedm korun,“ vysvětlil zdražení Leo Veselský z restaurace.

Oslovení restauratéři odhadují, že český zákazník je za obědové menu ochoten zaplatit okolo stokoruny. Například podnikatel Roman Chmelík chodí do restaurace na oběd dvakrát týdně. „Vždy utratí zhruba osmdesát korun,“ Řekl Chmelík.

Jezeřany – MaršoviceSpolečnost Agrospol hospodaří na Znojemsku od roku 1993. Na sedmi Štech hektarech pudy chová prasata a pěstuje obilí. Na nové Nařízení je připravena. „Kotce jsme přestavěli už před třemi lety,“ tvrdí jednatel společnosti Jiří Čáp.

Kolik prasat chováte?

Máme sedmdesát prasnic a přibližně šest set prasat máme na maso. Vykrmuje vlastní prasátka. Neprodáváme je ve velkém, Berou je od nás třeba domácí chovatelé.

Od příštího roku musí být Těhotné prasnice ve společná kotcích. Už jste je přestavěli?

Ano, máme to vyřešené. Před třemi lety jsme zrekonstruovali bývalý kravín a kotce odpovídají novým pravidlům. Stálo nás to přes čtrnáct milionů korun. Je lepší, když teď máme chov pohromadě. Předtím se například musela prasátka zvýšenou do výkrmen v jiné části vesnice. Když mrzlo, byl to problém, selatům byla zima.

Je prasnic ve skupině lepší?

Nejlepší je, když jsou samice pohromadě po celou dobu od oplodnění po porod. Zvířata jsou na sobě zvyká a ve skupině se jim líbí. Nevšimli jsme si například toho, že by při skupinovém chovu prasnice více potrácely.

Myslíte si, že od ledna zdraží vepřové?

Nevím. Ale pokud se zvedne cena, tak za polovinu zdražení budou zodpovědní obchodníci. Ti řeknu řezníkem, za jakou cenu od nich vykoupí pulku prasete. Na jatkách od toho odečtou Své náklady a za zbytek až vykoupí zvíře od chovatele.