Sucho na polích může zvednout ceny některých potravin – hlavičku portálu

Vzhledem k tomu, že od loňského roku půda nemá v sobě tolik vláhy, kolik se očekávalo ze zimního období vypadá to na polích „velmi slabě“.

„ozimá pšenice je řídká, nízká. Procentuální by se dalo říci, že její úroda bude o 40% nižší oproti loňsku. Loni jsme evidovali při tvrdé hektarový výnos 4,85 tun. Letos může očekávat úroda kolem 3,3 až 3,5 tuny z hektaru, „ upřesnila Helena Patasiová, předsedkyně představenstva Agrární komory Slovenska.

Nedostatek pšenice a ječmene se nemusí promítnout jen do zdražení chleba, či piva. Obiloviny se pěstují i ​​jako krmivo pro hospodářská zvířata, takže v případě že jejich cena poroste, ovlivní to i cenu masa, mléka a vajec.

Podobně jako pšenice, i ostatní polní kultury bez vláhy živoří. O řepky zápasí tak Potravináři, tak fabriky na biopaliva. Právě to by mohlo přinést zvýšení cen obilovin „Vypadá tak, že u řepky se už nyní dá odhadovat, že se nedosáhne pravděpodobně ani průměrná úroda. Úroda řepky se v našich podmínkách plánovala na 2,5 tuny z hektaru. Teď to však už vypadá tak, že bude o zhruba 1 tunu na hektaru nižší. Někteří zemědělci řepku už i Vyoral a nahradily slunečnicí a kukuřicí. Jiní to jen zvažovali, protože nové osev samozřejmě představuje náklady navíc, „ uvedla Patasiová.

Kdysi se na polích ve velkém přemisťovali obrovské zavlažovací systémy ze Sovětského svazu. Dnes, i když už máme modernější technologie, jsou funkční jen na jednu třetinu a často dochází k jejich rozkrádaniu.Navíc voda na poli se považuje za luxus. „Zemědělci, kteří využívají vlastní závlahové systémy, v současné době ze státní podpory nemají žádné podpory. Přesto hlavně v intenzivní rostlinné výrobě musí využívat závlahy, protože bez toho by neměli úrodu,“ dodala.