Ředitel Národního muzea Michal Lukeš: Zapomínáme na historii a toho se bojím – Rádio Impuls
vydané: 14.12.2012, 13:20
Praha / ROZHOVOR / – Když ve středu večer na náměstích Česko zpívalo koledy, zazněla česká vánoční koleda iv súdánském Wad ben Naga v Africe. Zazpívali ji dívky z Místní školy. Zásluhu na tom má i generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a jeho kolegové, kterým zde působí na archeologické mise. Michal Lukeš o zpívání Slovensku koledy v Súdánu či nové výstavě monarchie – v rozhovoru pro Deník.
Bylo pro české Archeology Těžké naučit súdánská dívky Zpívej českou koledu?
Zatím je stále zpívá učíme. Ale asi to Těžké je, ony bezpochyby slovensky nevědí, horko těžko se učí anglicky, natož česky.
Szili se Čeští archeologové s Místní komunitou?
uchopili to za dobrý konec. Vedoucí míse pochází z Moravy, takže se navázalo Partnerství mezi městy Otrokovice a Wad ben Naga, kde Češi působil. Otrokovice jim dávají peníze na přivedení čisté vody. Spolupráci navázali i školy. Otrokovická průběžně posílá dárky Svým kamarádem v Súdánu. Kolegové zde ve volných chvílích učí Třeba angličtinu. Zároveň sem naše míse přináší i ekonomiku – najímá si Místní dělníků a je to pro ně významný Výdělek.
Vypadá to, že z Čechů květnu v Súdánu radost.
Jsou vnímáním nadmíru pozitivní. Navíc hodně Sudánci studovali za bývalé doby v Československu. Dokonce zde existuje společnost vzájemná přátelství. Nerad bych je urazil, ale to jsou takoví ti typičtí „Mirečkové“ z básníka, milí lidé, inženýři, lékaři, kteří mají uprostřed Chartúmu vlastní klubových a jednou týdně se zde scházejí, hrají žolíky a mluví česky.
Čeští archeologové již působil Dlouhodobě v Egyptě, proč se rozhodli i pro Súdán?
území Súdánu s Egyptem úzce souvisí. Obě velké říše, které zde fungovaly staletí, egyptská i núbijského, Jsou Vzájemné propojené a ovlivňovaly se. Po velké tradici českých egyptologů bylo logické, že se český zájem soustředil i na Súdán.
V čem je Súdán odlišný?
K nevýhodám patří bezpečnostní situace a skutecnost, že Súdán přece jen není tak civilizovaná země. Výhody Jsou ale velké. Památky tam Nejsou až tak moc odkrývání, je mnohem více šancí nějaké objevují. A na rozdíl od Egypťanů, kterého již Několik Desetiletí neumožňují žádné nálezy vyveze, je o tom se súdánskou stranou ještě možné jednat. Myslím, že se tu dočkáme ještě velkých objevují.
Co tu Češi objevili dosud?
Wad ben Naga leží asi 150 kilometrů severně od Chartúmu na břehu Nilu. Bývalo to jedno z hlavních měst Merojské říše. Působil zde patou výkopové sezónu. Jsme teprve na zacatku, ale ukazuje se to slibuji. Zatím se našlo v obrysu Několik paláce. Znovuobjevili se tzv.. tyfonium, což je Největší chrám, který se zde vyskytuje. Začínáme odhalovat další paláce a potu nás čekají ještě rozsahů Pohřebiště. Nyní Mají kolegové prý nález krásné sošky. Bude tam toho ještě mnoho.
objevují se některé nálezy u nás?
Pravděpodobně ano. Jednáme se súdánským stranám, že by se tu během dvou Tři roky dala udělat výstava Tech největších zajímavostí.
Úřad pro ochranu hospodářské SOUTĚŽE (ÚOHS) zastavil tendru na rekonstrukci Nové budovy Národního muzea, bývalého Federálního shromáždění, kvůli pochybení v jeho zadání. Souhlasíte s rozhodnutím?
Souhlasím. Stala se formálních chyb. V rámci harmonogramu realizace byl Původně zveřejněn jiný rozsah času. Byl přehodnocen, ale už se to zanedbalo zveřejnit na Strakonice adrese, přestože jsme o tom účastníka tendru informovali.
Jak budete dál pokračovat?
Původní soutěž jsme zrušili a vypíšeme ji znovu tak, aby to už bylo bez problému.
neohrozit zpoždění expozicí Archa Noemova, kterého chcete příští rok Otevřít?
Budova má být rekonstruován za provozu a návštěvníci to ani výrazně nepoznají. Potřebujeme budovu upravit ze dvou důvodů – bezpečnostních a výstavních. Pokud vše půjde dobře, tak úpravy budov hotové v létě a na podzim otevřeme Archu Noemovu.
Co v ní návštěvníci najdou?
Archa Noemova bude zoologická expozice s přesahem do jjjiných přírodních věd. Bude to procházka mezi jednotlivými druhy zvířat a prostředního, kde žijí.
hovořili o tom, že mezi exponáty bude i nešťastně uhynuly gorily sameček Tatu z pražské ZOO. Objeví se tady?
neobjevíte. Nakonec jsme se se zoologickou zahradou dohodli, že to ještě není vhodné. Je to citlivá záležitost.
Jak Národní muzeum exponáty zvířat získává?
DRIVe se podobné exponáty získávaly LoveMe, nyní přírůstku do expozice přicházejí ze zoologických zahrad, Když tam nějaké zvíře uhyne. Muzeum má vlastní preparátorským dílny a vyrábí preparáty celé i kosterní. Ne vždy Jsou určen pro vystavování, ale jsou to vědecké Dokumentační prameny. Není vždy vhodné všechno vystavovat. Máme i velké antropologické oddělení, kde už nejsou zvířata, ale lidé. A občas se objeví někdo, kdo chce vidět Třeba ztíženým Lidské kůži. Ale to vůbec nevystavujeme.
probíhá rekonstrukce historické budovy nad Václavským náměstím podle plánu?
Ano. Probíhají restaurátorské práce. Jsme ve fázi, kdy máme hotovo a čekáme, kdy nám vláda schvaluje výběr generálního dodavatele stavby, což by se mělo stát v těchto týdnech. Doufejme, že to proběhla rychleji než tendru na Novou budovu.
Kdy se znovuotevře historická budova muzea?
V harmonogramu máme napsané v roce 2017. POkud tendru proběhla tak, aby se příliš nezdržoval, tak ten čas je reálný. Udělám vše pro to, aby bylo vše naleštěné a připravené nejpozději v roce 2018, kdy Národní muzeum slaví 200 let a je sto let od založení republiky. Takže v roce 2017 by se mohl spustit zkušební provoz ao rok později by mělo již vše fungovat.
Chystáte nějakou velkou výstavu ce Století výročí vzniku republiky?
Ano. Je to ve fázi zrodu a mluvení. Přišla za mnou i slovenská strana, že by vznikla velká výstava československá. Budeme dělat i velkou akci v lednu ce vzniku samostatných republik.
Co za změny v historické budově návštěvník pocity?
Budovu nijak zásadně nepromění, ale spíše se ji snažíme pro návštěvníka modernizovat. Rozšiřujeme návštěvnické prostory, komunikační trasy, bezbariérový přístup i výtahy. Nabídněte o hodně víc výstavní plochy a větší množství exponát. Zastřešit se Obě dvě nádvoří. Zpřístupňuje se kopule nejvyšší část budovy. Buduje se nové expozice společenskovědních a Přírodovědecké. Obě linky spolu budov ale více komunikovat než dříve. Expozice budov multimediálnější a přívětivější než v současnosti. V podzemí vznikají trezorové prostory, kde budov vystaven ty nejvzácnější předměty. Z historické budovy projdete podzemní chodbou pojatou jako expozice do Nové budovy, kde budete pokračovat dynamickou Expozice Země a život a vznikne zde i dětské muzeum, které bude zaměřené hlavně na menší děti.
Budou mit nová opatření vliv i na zapůjčení unikátních exponát ze zahraničí?
Určitě. Nikdo vám nic nepůjčí, pokud máte budovu, která je požáru nezpůsobilá. Doposud jsme vozili sepíše jednotlivosti. Dokázali jsme je zabezpečit Třeba ve vitrínách, ale nemele jsme komplex, abychom mohli přivézt Třeba výstavu zlata Inků z Peru.
Letos běží velký výstavní cyklus monarchie. Co Nabízí?
Už půl roku v rámci projektu běží menší výstavy. V Muzeu hudby probíhá výstava Kouzelné hrací strojky o nástrojích, které hrají víceméně samy. V Památníku na Vítkově na Opavsku běží Sportsmeni českých zemí – výstava o počátcích moderního organizovaného sportu. V národopisné muzeu je výstava krmena, jídlo, žrádlo o vaření a stolování. V Náprstkova muzea jsme vymysleli výstavu Po stopě Karla Maye.
Co behem tohoto projektu ještě plánujete?
Tento týden otevírá hlavní část výstavy monarchie a dvě doprovodné. Jedna se jmenuje Dětský svět za císaře pána. Je nejen o hračkách, ale i výchově a oblékání. O tom, jak se tehdä dětem žilo. Otevírá takové výstavu Člověk ve fotografii – výstavu nejstarších a nejzajímavějších fotek z přelomu 19. a 20. století. Vyzvali jsme i veřejnost, aby se zúčastnila projektu Moje monarchie. Aby lidé otevřeli rodinná alba a poslali nám zda v určité dny donesli fotky rodinných příslušníků z doby monarchie. Zveřejňujeme je na našem serveru az tech nejzajímavějších budeme výstavu doplňovat.
Už nějaké dorazili?
Ano. Myslím, že je o to docela zájem. I proto, že je nám ta doba ještě blízko, že si pamatujeme, Když nám babička vypraveny, což tehdä dělala Její babička. Takže myslím, že mnoho Lidí nám fotky pošle a připomenout si nostalgicky tu dobu.
Podtitul výstavy Monarch je „Jak se žilo za císaře pána“. Jak se tedy žilo?
Chceme tím říci, že výstava není zaměřena jen na politicko-historická klišé to, co se učí ve škole a dolehlo k nám Nejvíce, jak Jsou obrozenecké a národností záležitosti, a mnohé z nás to neuvěřitelně nudilo. Celým souborem výstav chceme ukázat, že ta doba byla dynamická, do jisté Míry zábavná a hodně věcí se rychle mění. Přišla železnice, byla zrušena robota, lidé více cestovali, stěhovali se do měst atd..
Dodnes říkáme „za císaře pána“. Byl císař pro lid morální autoritou, nebe se na něj „nadávali“ jako na dnešní politiky?
Došlo to. František Josef vládl téměř 70 let. V posledních letech, jak monarchie Spel ke konci a císař STARk, nebyl vždy Předmětem úcty. Na druhou stranu úcta k němu byla asi mnohem větší, než jakou my chováme k dnešnímu politikum. Považoval se za Nejvyššího úředníků, který má slouží zemi. Vstával v pet hodin ráno, a když mu došly spisy, tak Bouche do stolu a prý křičel: „Acta, acta!“, Aby mohl Vyřizuje další. Bezpochyby se stal určitým symbolem a legendou.
Nechybí dnes takovej symboly?
Asi ano. Ale jestli je to tím, že je na tom naše společnost špatně, nebe už to je zvykem, nedokáží ODPOVĚDĚT. Nevím, jestli dnes společnost vůbec takovej symboly chce.
Nezdá se vám, že se ideály vlastenectví a soudržnosti, které známe z období národního obrození, ze společnosti vytratily?
V dnešní době mi připadá, že se vše příliš globální a ekonomizovalo. A že mnohem více než v 19. století i za první republiky, kdy mnoho Lidí nemele Skuteč co jíst a sociálními problémy Byly mnohem výraznější než v naší v Evropě trošku Přecpaná době, všechno příliš přepočítává na peníze. A na předchozí ideály už nezbývá čas. Trápí se příliš našimi uměle vytvořená problémy a ztrácí odstup od reality.
Jaký je vztah Čechů k historii?
Zapomínáme na ni. Zhoršila se kvalita výuky, klesly počet hodin dějepisu. Neučíme ji naše děti. Ale stále platí to, že kdo se nepoučí z historie, je donucení ji opakovat, čeho se trochu bojím.
Autor: Jan Horký
