Nejsem Gastronom ani lékárník ale troufám si tvrdit, že nejen alkohol či kofein ale i jakékoliv žrádlo ve větším množství dokáže být nebezpečnou halucinogenní drogou, která je schopna měnit mozkové buňky na kýbl béchamelu. Jak jinak chápat pozorovat větu, kterou vysvětluje hlavní důvod své emigrace z daňově nevýhodného Francie do svobodné země neomezených možností: „Rusko je velká demokracie, země, která má ráda umění“. Tak toto už není Fin ale sám Kanec filmu.

Populární herec, stvárnitel Obelix, Monte Christa, Rasputina ami, při popisu svých vínologicko-bulimický vidin uvedl novinářům, že chce žít od nynějška někde na ruském venkově a touží být sedlákem ( po zkušenosti s tímto putinovského análním experimentům nemám nejmenších pochyb, že to druhé se mu to podaří bez větší námahy).

Někdejší francouzský herec si vyzkoušel i budoucí pracovní oděv, pravý múzických kroj, ne nepodobný tomu, co nosil Ivan v kultovním pohádkovém filmu Mrazík, a navštívil i séľskochazjájstvennoje muzeum, kde se seznámil s ruskou motykou, rýčem, lopatou, vidle na hnůj a malým osobním traktorem, Užgorod, na koňský pohon. A začne se učit rusky.

Inu, přeji mu hodně štěstí v novém životním stylu. První co mě napadlo, že to Zora asi dlouho nevydrží bez domácí kuchyně, bez značkového chlastu, bez luxusní dámské společnosti a vůbec Milieu evropské civilizace. Ale rychle jsem zahodil tuto myšlenku. Jmenované maličkosti, snad kromě té civilizace, se už v dnešním oligarchickom Rusku dají hravě sehnat. Nejsnáze asi pro pracháčov, kteří hledají daňové ráje a mýlí si diktaturu, násilí a korupci s uměleckými hodnotami. A kromě toho je Zora Ďepardijev chlapisko sto hora. Kdo vydržel nevyužít svou popularitu upozornit svět na porušování lidských práv, zatýkání umělců, vraždění novinářů a falšování volebních výsledků, a byl schopen za pár rublů udělat ze sebe exemplární vlezdoprdelisti, ten vydrží všechno.

Mám jen obavu, že bumážky, které dnes od verchnosti dostal, mu nebudou stačit ani na nejzákladnější hygienu, když vypadne odtud, kde se nyní tak demonstrativně nacpal.

Adieu, cher Gérard, budeme na tebe ještě dlouho vzpomínat. V dobrém.

Starší článek autora Boží úředníci by to rádi nahoře bez, dole bez