Piliny a hobliny vznikající jako odpad při výrobě předmětů ze dřeva, rákos, tráva, sláma po vymlácené obilí a jiné zbytky z rostlinné a živůčišné výroby.

Daly by se uvádět ještě další hmoty, které vznikají jako vedlejší ^[1] při průmyslové nebe Zemědělské výroby a Které jsou i dnes ještě mnohokrát považována za ^[2] . A je to škoda.

Jde totiž o materiály, které se osvědčují jako vhodné pro nejrůznější výroben a kompletačních účely a která v mnohém předčí moderní, a dokonce high-tech materiály, pokud jde o tepelné izolace a regulaci vlhkosti.

Piliny + syrovátka

Před Několik lety německá dřevozpracující a stavební firma Baufritz v Allgaeu zkusila pro izolace domky, pro Které dodávala komponenty, použít jako izolace hobliny a piliny, které mela dostatek. Ty Byli napuštěný syrovátka, pro kterém blízký mlékárenský ^[3] Neměl jiné uplatnění než jako krmivo pro vepřo a zbytek výlevy do kanalizace. Směs dřevní hmoty se syrovátku se umístí do stěnového dřevěného bednění, kde se stlačí na potřebnou hustotu. Ukázalo se, že takto pořízení izolant je lepší než dosud používané syntetické izolační hmoty. Při použitím syntetických materiálů se v místnostech nepříznivé projevovala vlhkost, a dokonce se v nich tvořila plíseň. To po použití nového izolantu odpadlo.

Výhodou kombinace dřevěného odpadu se syrovátku je takové nehořlavost izolantu, i po tom, co piliny do sebe vsáknou kapalinu – když se do nádoby s izolantem vhodí zapálená sirka , tak zhasne. Izolant v sobě udržuje určitou míru vlhkosti.

předností, s níži se předem ani nepočítalo, je to, že zatímco u staveb, kde bylo použito izolace ze syntetických hmot, si jejich uživatelé stěžovali na určité zdravotní problémy (zde si nelze nevzpomenout případy, kdy stěny domky Byli napuštěný příliš silnými dávkami formaldehydu), u staveb s novým izolantem tomu tak není.

Praxe ukázala, že v takto izolovaných místnostech je při letních vedrech jménem teplo jako v stavbách s klasickými izolanty, zatímco v zimě je v nich naopak teplejší. Zmiňovaného dávka permanentní vlhkosti způsobu, že izolace místnost během topné sezóny ochlazuje a mírně zvlhčuje vzduch, který se při tání samozřejmě stává Süss.

Baufritz se zaměřil na dodávku domů, v kterým se vůbec nepoužívej plasty. Tak například vedení kabelů Nejsou chráněny krytem z PVC, ale jsou uloženy ve svého druhu korzetu z korkového granulátu, který je zpevněná vodním sklem. Tedy opět přírodní materiály.

Vůbec nejlepší přírodní izolant

Odborníci zabývající se vlastnostmi a možnostmi přírodních materiálů vyzdvihují jako nejlepší izolant ovčí vlnu. Je to izolant ze všech přírodních materiálů sice nejdražší, ale takové nejúčinnější.

O izolačních vlastnostech ovčí vlny se vědělo už dávno – sedláci s ní vystýlali kouty a ucpával spáry ve stájích, aby jejich zvířatům nebyla zima. Ale s průmyslový využíváním teto vlny jako izolace se začalo teprve poměrně nedávno. Jako první na světě vůbec vyrobila izolační desky pro domy a hospodářské stavby z ovčí vlny firma Baurs v Dinkelsbühl v Bavorsku v roce 1992.

prosadit se na trhu však nebylo snadné. V praxi se ukázalo, že vlna sice izoluje mnohem lépe než syntetika, ale problém byl v tom, že se do ní dávali molům. Proto, ačkoli nerad, výrobce musel do určité Míry udělat ústupek Syntetika: vlna se před zformováním do panelu impregnuje syntetickým prostředkem, který moli odpuzuje.

odpuzuje, ne zabíjí, a není jedovatý – tímto argumentem čelí firma námitkám, které po zavedení impregnace začali vůči ní vznášela ochránci přírody, který v SRN mají velké slovo.

Izolace z ovčí vlny působil Stejně jako čistič vzduchu, protože z něj pohlcuje škodlivé látky. Proteiny ve vláknech vlny reaguj na substance zvenčí a integrují jejich molekuly do svých aminokyselinových řetězce.

Proto se ovčí vlna používá mimo jiné k sanaci starších staveb, které jsou kontaminovaný formaldehydem nebo polychlorované bifenyly. K likvidaci škodlivého vlivu zasazeny ploch stačí pokrýt je tři milimetry silnou fólií, respektive tapetou z ovčí vlny.

References

1. ^{^} ^ ^