Do současné doby nebyla v naší zemi zpracována žádná studie, jak moc av jaké struktuře potravin plýtvá. Bylo přitom žádoucí, kdyby se tak stalo.

Společenské aktivity upozorňující na plýtvání jídlem v poslední době rostou po celém světě, u nás se snaží o informační inspiraci především „analytické centrum se zaměřením na globální výzvy“ Glopolis ^{[1 ]} . To takové vydává každý měsíc bulletin „Mapa prevence plýtvání potravinami (MPPP)“, ZAMĚŘENÍ na monitoring aktivity upozorňující na plýtvání potravinami ve světě a akce s podobným zaměřením u nás. Mezi Takové patří například iniciativa Zachraň jídlo ^[2] . Zejména v období Vánoc, kdy se v našich krajích nakupují potraviny ve větší míře, než je přes rok běžné, a ve kterém mnoho spotřebitelů nakonec všechny nakoupené potraviny reálné nespotřebuje, je docela praktické zajima se, jak by mohla případně ještě dále využit.

K tématu: Hostina pro tisíc by bez kamer zanikla ^{[ 3]}

Nadbytečné potraviny, které dosud člověk nedokáže zkonzumovat, ale které jsou ještě jedlé, MOHOU Přitom končit v potravinových bankách. Činí tak dosud celá řada vyspělých zemí v Evropě, které podporuj tuto formu využití přebytečné potravin i ve svých daňových systémech. V ČR je však stále v platnosti povinnost platit při darování potravin potravinovým bankám daň z přidané hodnoty (DPH), což je nepochybně jedním z prvků, který Zejména maloobchod od příslušných aktiv odráží.

Daruj. A plat DPH

Odstranění DPH při darování potravin podporuje i část naší politické scény. Problémem však zřejmě je kvantifikace možného výpadku příjmů státního rozpočtu, což v praxi znamená zjistit, v jaké fázi výroby potravin se surovinami pro výrobu potravin (v Zemědělská prvovýroba), při vlastní výrobě potravin (v potravinářských podnicích), při jejich prodeji (v maloobchodě) a konečně při nakládání s dosud zakoupené potravinami ze strany spotřebitelů nejvic plýtvá. Kromě toho, že by tak byly detekovaných rezervy v nákladech při výrobě potravin, což je v současné době zřejmě jedna z Posledních možností, jak zvýšit efektivitu produkce a tedy Případně Snížit cenu potravin jako taková, zjistilo by se takové, o jaké finanční prostředky stát při možném odpuštění DPH přijde.

V případě potravinových bank hovoříme zejména o maloobchodních řetězcích. Podle dosavadních signálů se přitom zdá, že z celé vertikály výroby a prodeje potravin se tento článek na plýtvání potravinami (otázkou však je, za jakou cenu) Podíl jen velmi málo. To znamená, že by stát odpuštění DPH při darování potravin potravinovým bankám o moc nepřišel, podle všeho by šlo o miliony a určitě ne o miliardy. O kolik by šlo konkrétně, ale dnes nikdo neví.

Co s přebytečné jídlem?

Existují pouze statistiky, podle kterých se v zemích EU denně vyhodí potraviny v hodnotě Téměř 1700 kcal na osobu. Bulletin MPPP uvádí, že jde o ekvivalent 18 banánu, zmiňovaný energetickou hodnotu si ale Může každý Převést na svůj vlastní jídelníček.

Nezkonzumované jídlo lze takové použít jako krmivo pro (nejen) hospodářská zvířata. Jednou z možností jsou zoologické zahrady, v hlavním městě je navíc možné využít Takové potraviny na farmě v Toulcově dvoře v pražské Hostivaři. Podle Glopolis Může být třeba tato farma iniciátorem obdobné akce, které nedávno uspořádalo vedení města New York jako program Food Waste Challenge (Výzva potravinového odpadu). Místo toho, aby bylo vyhozen na skládku, bylo 2500 tun neprodejné jídla ze 100 newyorských restaurací věnované potřebným. V rámci uvedené iniciativy se nyní pracuje na softwaru, který by pomohl k efektivnější redistribuci stále Konzumovatelná potravin.

Čtyři kroky proti plýtvání potravinami

Bulletin MPPP takové informuje o petiční akce, v níži se 7444 lidí podepsalo pod Žádost, aby podnikatelé v potravinářském průmyslu dodržovali takzvanou „pyramidy potravinového odpadu“. Jde o model Čtyři kroků, kterými je možné předcházet nebo řešit problém devalvace hodnoty potravin vyhozen.

Klíčová prioritou je podle ní vyhnout se potravinovému odpadu obecně, v první řadě lepší plánování objednávek potravin u výrobce. Když mu už však k nadprodukci dojde Mela by být směřován charitativním organizacím. V tom spočívá podstata druhé z pěti úrovní pyramidy. Pokud není redistribuce potřebný z nějakého důvodu možná, měly by být potraviny určené Původně k lidské spotřebě zkrmováním chovnými zvířaty na farmách. Potravinový odpad, kterému nelze výše uvedenými kroky předejít, má být podle čtvrté úrovně pyramidy kompostování, využít jako hnojivo, nebo zdroj obnovitelného paliva, tepla či energie. Teprve poté je možné s potravinovým odpadem naložit nejméně vhodným způsobem – odvozem na skládku komunálního odpadu.

Sní to jednoduše – ale zatím se to neděje. Alespoň ne v nějakém Skutečně systémovém měřítku.

References

1. ^{^} Glopolis (glopolis.org)
2. ^{^} Zachraň jídlo (www.facebook.com)
3. ^{^} Hostina pro tisíc by bez kamer zanikla (www.vitalia.cz)