Na základě hlasování ve výboru EP má být nová agropolitika méně zelená, jak si představovala Komise. Slovenština se líbí rakouský návrh „ozeleňování“ luštěninami.
environmentalista doufají, že změny v plénu Evropského parlamentu (EP) zachrání „zelené“ opatření v nové poľnopolitike unie alespoň tak, jak je navrhla Komise
Plénum Evropského parlamentu bude o společné zemědělské politice na dalších 7 let hlasovat během zasedání 12. března. Pro ekology je to poslední naděje jak zvrátit hlasování výboru EP pro životní prostředí, který zmírnil některé návrhy Komise týkající se „zelenější“ agropolitiky.
Bude to zároveň poprvé, co má Parlament stejné právo hlasovat o podobě agropolitiky a celkových výdajů EU v podobě sedmiletého rozpočtu, jak členské státy. Jde o důsledek posílených pravomocí Evropského parlamentu z Lisabonské smlouvy.
Členské státy a výbor EP pro životní prostředí se podle nejmenovaného zdroje z prostředí evropských institucí rozhodli spíše pro „světlo zelené“ opatření, resp. „Greenwashing“. Rozhodující však bude hlasování všech poslanců v plénu.
Ekonom z evropské pobočky organizace WWF Sébastien Godinot upozorňuje, že výbor nahradil povinnosti z návrhu Komise dobrovolnými opatřeními a výjimkami. Záminkou se podle něj stalo zjednodušování.
„Pokud jde o demokracii … je správné, že členové výboru pro zemědělství téměř sami rozhodli o 40% evropského rozpočtu, téměř o 400 miliardách?“, Ptá se Godinot.
Výjimky pro všechny?
Výbor se na základě podnětů od organizaci zemědělců a některých členských států rozhodl hlasovat za vynětí malých farem z tzv.. „Zelených pravidel“. Výjimku dostanou i ti producenti, kteří plní podmínky národní environmentální certifikace.
Farmy s méně než 10 hektary kultivovateľnej půdy dostanou výjimkou automaticky, podniky s půdou o rozloze mezi 10 a 30 hektary se budou moci o výjimku ucházet. Podle údajů Parlamentu se tak výjimky budou vztahovat na 82% evropských farem.
Původní představa Evropské komise přitom byla, aby se výjimky vztahovaly na farmy, které hospodaří organicky.
Návrh z října 2011 předpokládal posílenou environmentální ochranu při většině zemědělských aktivit v unii. Obsahoval například kontroverzní podmínění 30% přímých plateb plněním zelených opatření a vyčleněním alespoň 7% půdy pro udržování „ekologického rázu krajiny“. Minimálně 7% plochy, kromě stálých pastvin, mělo věnovat na meze oráčin, živé ploty, stromy, na úhoř, na krajinné prvky, biotopy, ochranná pásma a zalesněné oblasti.
Ačkoliv už tehdy environmentalisté tvrdily, že opatření jsou slabé, dnes jsou pro ně přijatelnější jako výsledek lednového hlasování výboru EP pro životní prostředí.
V komentáři publikovaném na stránce EurActiv.com komisař pro zemědělství Dacian Cioloş tvrdí, že „zelené opatření jsou nezbytná pro udržení rovnováhy v zemědělském ekosystému. Hrají klíčovou roli při dobrém managementu vody, hnojiv, pesticidů, boji proti erozi půdy a ztrátě biologické rozmanitosti a při snaze o zachování přirozeného rázu krajiny. SZP je třeba vzít v úvahu. „
Zemědělci se naopak přimlouvali za větší flexibilitu pravidel tvrdíc, že v době vysokých cen potravin a obav o budoucí potravinovou bezpečnost nelze vyjmout 7% půdy z produkčního cyklu nebo odradit farmářů od expanze.
Slovensku se líbí rakouský nápad
Slovensko [1] Slovensko vstoupilo do EU v květnu 2004. více na www.EuropskaUnia.sk » [2] v této diskusi nejnovější vítá návrh Rakouska na uznání sóji a luštěnin jako alternativy v oblasti „ozelenění“ 7% zemědělských ploch. Uvedl to v pondělí ministr zemědělství ČR Ľubomír Jahnátek během zasedání Rady EU pro zemědělství v Bruselu.
Rakousko [3] Pozdní vstup do EU byl výsledkem specifického postavení země během druhé světové války. Na základě dohody velmocí, které Rakousko okupovali v letech 1945-55, bylo nezávislé Rakousko prohlášeno za „trvale neutrální“. více na www.EuropskaUnia.sk » [4] na jednání ministrů představilo návrh, aby byly sója a další luštěniny uznány Evropskou komisí jako vhodná alternativa pro původní navrhovaná opatření. Podle ministra Jahnátka tento návrh přímo podpořily všechny členské státy EU, s výjimkou Británie.
Pro Evropany jde o zajímavý návrh už iz toho důvodu, že EU dováží obrovské množství sóji ze Spojených států, přičemž by si část mohla vyprodukovat doma av rámci pravidel společné zemědělské politiky.
„Ukazuje se, že mnohem efektivnější alternativou je využívání této plochy pro luskoviny. Jednak na potravinové účely a jednak jako krmivo pro živůčišnou výrobu,“ uvedl Jahnátek.
Pro Slovensko je to určitě zajímavý návrh, uvedl ministr, protože například při suchách jaké přinesl rok 2012 se ukázalo jako velmi výhodné zvýšení výměry ploch na luštěniny o 40 procent.
Dieta pro SPP
I přes lobbingu zemědělců se obálka pro SZP v rozpočtu EU na roky 2014-2020 zmenšila o 11,3%, z 420 miliard (07-13) na 373 miliard pro následující období. Přímé platby spadnou z 337 na 278 miliard, což je pokles o více než 17%.
I s těmito škrty je SZP finančně stále nejobjemnějším politikou Unie. Pro Slovensko byla v jednáních důležitá flexibilita přesouvání prostředků mezi dvěma pilíři SZP – přímými platbami (70%) a regionálním rozvojem (30%). Namísto navrhovaných 15% budeme moci na přímé platby přesunout až 25% objemu národní alokace na regionální rozvoj. Vláda tvrdí, že se tím úroveň podpory Slovensku farmářů přiblíží sousedním zemím.
Evironmentalistom se ani toto opatření nezamlouvá, protože v objemově menším druhém pilíři jsou zdroje určené na krajinu a zachování původního rázu krajiny.
„Pokud Evropský parlament [5] Evropský parlament je jediný přímo volený orgán Evropské unie. 785 poslanců je voleno každých 5 let voliči ve všech členských státech Evropské unie. více na www.EuropskaUnia.sk» [6] chce skutečně moderní evropský rozpočet, měl by se v následujících jednáních s Radou usilovat o ochranu a zvýšení výdajů na regionální rozvoj přes snížení přímých plateb „, říká emeritní profesor z European agricultural policy na dublinské Trinity College.
Pozice
Europoslanec Peter Šťastný (SDKÚ-DS, ELS) nesouhlasí s přesunem zdrojů z rozvoje venkova na přímé platby: „Fico se chlubí, co dosáhl, ale pro náš hospodářský růst je to rozhodně negativní krok. Vždyt peníze z přímých plateb se víceméně přejídat, ale peníze na rozvoj venkova musí jít 100%-ně do investic, kde zvyšují zaměstnanost a podporují růst právě tam, kde je nejpotřebnější. Na venkov! „
References
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk » (www.europskaunia.sk)
- ^ Rakousko (www.europskaunia.sk)
- ^ více na www . EuropskaUnia.sk » (www. europskaunia.sk)
- ^ Evropský parlament (www.europskaunia.sk)
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk » (www.europskaunia.sk)