Zdůraznil však, že škrty na straně výdajů jsou při stabilizaci veřejných rozpočtů zásadní a že eventuální růst opatření na podporu ekonomiky bez škrtáním ve veřejných agendách dělat zkrátka a dobře nedá. Nicméně, podle předsedy vlády je možné obojí provádět najednou.

Je Trochu překvapující, že na podpůrné impulsy na oživení ekonomického růstu si vzpomněl premiér až v dnešní době, zatímco Škrtací mašinérie běží prakticky od zacatku vládnutí koalice. Možná se Nečas uchýlil k teto hospodářské strategii ve světle Posledních ekonomických výsledků, které se víceméně bezprostředně dotýkej životní úrovně velké většiny obyvatel.

Podle ČSÚ představoval v únoru meziroční nárůst spotřebitelských cen průměr 3,7%, u seniorů o 5,5%. Podle zveřejněných údajů Stejné Instituce byla inflace v únoru tohoto roku 3,7%. Poslední data ČSÚ takové ukazují, že státním zaměstnancům klesla reálná mzda o 0,8% ao

0,3% zaměstnancům Soukromé sféry. Na spadnutí je po dlouhý debatách Uvnitř koalice zvýšení sazeb DPH na 15 a 21%. Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí loňského roku rostlé, resp. klesly, o 0,6%. Průmyslová výroba rošt o 4,7%, což souvisí mj. s rostoucím objemem exportu, tvořiči velkou část HDP, o 15%, stavební výroba se však propadat za únor o celých 16%. Míra nezaměstnanosti v Česku byla za stejné období 9,2%, podle EVROPSKÉ statistiky Eurostat je to 7,2%.

V souvislosti s výše uvedenými číslo a Důsledky některých dosud platných vládních pseudoreforem a Škrtací obsese se před Několik týdny objevil v deníku Právo článek o možnosti Čechů vytvářet úspory. Jeho hlavním Oznámení je skutečnost, že až třetina obyvatel letos neušetří ani korunu měsíčně. To by mělo být s ohledem na dosud schválenou reformu penzí, zvyšování spoluúčasti ve zdravotnictví či chystané zvednutí sazeb DPH pro Nečasová vládu minimálně výstražné znamení. Podle článku klesly oproti loňského roku počet lidí schopných ušetřit nad 2500 Kč měsíčně z 28% na 20%, přičemž medián úspor jednoho člena domácnosti činí 500 €. Průměr tak Může jeden Čech odložit okolo 6000 Kč za rok.

Nečas a jeho vládní kolegové však stále do zemdlení opakuj, že reformy jsou nutné (čti přenášíme zátěže za sanaci veřejných financí na lidi s nízkými a průměrného příjmy) a zdůrazňují v souvislosti s reformami posílení individuální odpovědnosti a nutnosti tvrdého šetření u všech bez výjimky. Ministr financí M. Kalousek se nedávno vyjádřil, že v důsledků šetření „dostanou občané menší komfort od státu“. Tento výrok výstižně dokládá, jakou představu má pravicová vláda o životě a starostech lidí, jejichž onen „komfort“ potřebují nebe jsou na něm závislí.

koalice svými kroky „zdárně“ rozbíjí solidaritu ve společnosti, živí Sociální napětí a život dolních 10 milionů Čechů jí je Ukradený. Nebe je snad normální, aby v zemi, jako je Česko, chystali demonstrace senioři, přičemž dosud demonstrovali zda protestovali proti vládním návrhem hendikepovaní spoluobčané, studenti, akademici, odbory, nezaměstnaní, policista, hasiči nebo úředníci? Co na to Nečas a spol.? „Reformy jsou nutné, děláme je kvůli ratingovým agenturám a zahraničním investorům, vyrovnáme rozpočty i proti občanům naší země. Konsolidace veřejných financí je bolestivá, bude se týkat každého, samozřejmě Kroměř tech nejúspěšnějších a sponzoři vlády.“ Takto při provozování politiky přemýšlím asociální vláda.

Ekonomický růst je zatím pouze v hlavách koaličních politiky, „skutek nějak utek“. Ve skutečnosti Nečasová vláda spolehnout z drtivé většiny na škrtáním veřejných výdajů a zvyšování nepřímých daní, postihující všechny skupiny obyvatel. To jí totiž přinese nejrychleji finanční prostředky. Na rozdíl od škrty totiž nějakou dobu trvá, než růst opatření začne působil. Vláda Může mit na papír seznam opatření na povzbuzení ekonomiky, ale stimuly třeba především domácí poptávka, ne tolik export, který začátkem roku rostlé o zmiňovaného 15%. Na podobné podněty čekají i podniky, aby mohli zaměstnává více lidí, otevírá nové provozu a výroby atd.. Domácí účinného poptávky je však utlumována právě onomu škrty, což má mj. vliv právě na zakázky firem. Vláda tak svými praktickými kroky evidentně podlamuje výkon a potenciál růstu ekonomiky. Podle trojkoalice je však zřejmé možné škrtat i růst zároveň.

Je takové na zamyšlení, proč se i přes Všechny ta nutná úsporná opatření opět zvýšil Státní dluh, a to na závratných 1,6 bilionu Kč, přičemž před čtyřmi měsíci to bylo podle údajů MF o vývoji Státního dluhů o cca 114 mld.. méně. Co ale chtít od vlády, který zacpává děr v lodi tak, že vodu chaoticky vyhazuje rukama, místo aby děr zacelila a zabránila potopení? Co chtít od pravicových vlád, které od roku 2007 zadlužily Česko o více než 700 mld..?

První zvýšení spodní sazby DPH bylo málo, Když nám deficit stále stoupá, tak proč nezvýší DPH ještě jednou? Mimochodem, s Navržena změnou sazeb na 15 a 21% ještě Dále posílám pozici země s nejvyšší sníženou sazbou DPH v rámci EVROPSKÉ sedmadvacítky. Podle údajů Evropské komise za minulý rok mělo nejvyšší sníženou sazbu Irsko – 13,5%. To má však ještě jednu sníženou sazbu ve výši 4,8%. Například Finsko nebe Portugalsko disponují třináctiprocentní zvýhodněnou sazbou, přičemž mají takové jako Irsko další sníženou sazbu 9, resp. 6%. Jiné státy, jako Francie, Velká Británie, Lucembursko, Německo, Polsko a další mají snížené sazby pod 13, některé i hluboko pod 10% a opět diferencované. Skutečné jsou na tom veřejné finance a ekonomiku naší země tak hrozně, i ve Porovnání se zmiňovaného státy, že se vláda uchyluje k lepení záplat tam, kde se ostatní snaží chovat sociální šetrné?

Premiér Nečas však na kritiku, že uvedená opatření dopadněte na peněženky i tech nejohroženějších skupin, odpovídá jako chodící statistika zdůrazňující „čisté“ (ve skutečnosti nominální) příjmy občanů po dříve schválených reformách. Ani náznakem se nedotkne výdaje, které i přičiněním vlády většinu obča stoupají. Do jedné kapsy něco nasype, druhou kapsu lidem vinou vyšších životních nákladů vysypat. „Čisté“ příjmy jsou právě ty, které zůstane lidem po odečtení nezbytných výdajů. Co však chtít od pravicového demagoga? Reformy jsou přece nutné. Proto na to, co bylo do roku 2006 hrazeny ze solidárního daňového systému, jako jsou sociální služba, zdravotnictví, školství, fungujici dopravní nebe vědecká infrastruktura, veřejně prospěšné projekty a podpory, je zda v dohledné době bude vyvíjen tlak, aby se připlácelo. Jiný slovy, aby lidé sanovaly ze svých peněženek rozvrácený solidární daňový systém a částečnou privatizaci veřejných služeb.

Představme si nyní současné ekonomické situaci jako pohádkový analogii. Ekonomiku symbolizuje rozbitá studna, který dodává do naší země, totiž jednoho království, životně důležitého tekutinu. Dodávka vody se prakticky zastavila, obyvatelé království žijí vlastně jen z rezervy. Oprava studny je však velmi drahá, pokladně by stála asi 20 zlatěch. Král tedy vyhlásí sbírka na Její opravu – královský majestát i všichni poddaní mají přispívat dilemat podle svých možností.

V království žijí tři skupiny lidí: král a šlechta, vrchnost a majitelé statky, kterým se těší blahobytu a MOHOU se podle potřeby odstěhovat jinam, dále rolníci, zemědělců a drobní statkáři, který si nemohl kvůli způsobu Své obživy dovolit odejít, a konečně nejchudší poddaní, dělníci, nezřídka závislí na milodary tech bohatších.

První skupina žije z práce poskytované druhé a třetí skupiny a jedině ona Může přerozdělovat vytvořené bohatství. Do pokladny přispěje 10 zlatými. Druhá skupina, podstatně početnější, daruje 5 zlatěch. Třetí skupina, ještě početnější než druhá, věnuje z toho mála, co má, 2 zlatky. Na opravu zbývaly ještě 3 zlatky, ale nikdo další už nepřispěl a nebe se k přispění Neměl. Zeptat se tedy král Švehla rádce: „Kdo myslíš, že přispěl na opravu naší vodní žíly nejvíc?“ Cen bez váhání opáčil: „Proč vy, můj králové, a vrchnost.“ „Chyba lávky,“ odvětil mu král. „Nejvíce přispěla chudoba a potom zdroj výživy našeho království, rolnictvo a zemědělství. Chudoba bude díky svém příspěvku včas o hladu a bez vody a trpěla nouzi, nebo dávali z nedostatku, zemědělství nebude moci včas kupovat žrádlo pro všechna zvířata, zatímco jeho výsost a vrchnost bude i dále žít v nadbytku a hojnosti. Oni přispěly v dobré víru proto, aby voda zase proudila do celého království, protože vodu v Něm potřebují všichni. „Rádce se na chvíli zastavil as nechápavý pohledem utrousí:“ Když bude chudoba o hladu, proč se nezásobila koláči? „Král se na něj zamračil a hned pote nechal doplatit zbývající obnos z královské pokladny …

PublikovAno se souhlasem vydavatele.