Levnější už nedoveze – AGRIS

V Zemědělská provozech, Zejména na jižní Moravě, vládne nervozita. Neurodilo se, ai když většina hospodaří myslí na zadní kolečka a vždy má v zásobě krmivo a osivo na horší rok, někde je situace doslova žalostná. V tomto duchu se nesla nejen slova prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleba na Národních dožínky v Českých Budějovicích behem agrosalonu Země živitelka. Když špatné úrodě letošní úrody se ve stejném den na dožínky v Brně vyjádřil i předseda Bratislavský Agrární komoře Václav Hlaváček.

Podle zemědělců na jihu Moravy je nejhorší úroda od války. Celkově Jsou Ztráty Pět miliard korun. „Bez podpory vlády a dalších opatřeních některých zemědělců nepřežijí,“ Řekl Václav Hlaváček z regionálních Agrární komoře. Úroda byla letos skutečně špatná. „Běžné je výnos na jihu Moravy mezi 5,5 až 5,9 tuny plodin, letos to bylo 2,8 tuny,“ Řekl Hlaváček. Může za to především dlouhé sucho, holomrazy a pozdní letní mrazy, které zničily ovoce a obiloviny. „Je to nejhorší ročník od druhé světové války. Ani pamětníci nepamatují takový dopad sucha,“ potvrdil Hlaváček. Zemědělců nyní požadují zmírnění dopadne běhemí vládnímu dotacemi.

Do budoucna by jim podle Hlaváčka mohly pomoci geneticky modifikované potraviny, zavedení opatření na zadržování vody v krajině a další podpora vlády. Špatná úroda se prý odrazí i na cenách potravin.

Z tohoto důvodu Zástupce Svazu průmyslových mlýnů Pavel Filip na tiskové konferenci Agrární komoře ČR v předvečer Národních dožínek na Zemi živitelce řekl, že Rust cen pekárenských výrobků odhaduje na 15-20 procent. U ceny mouky počítá ale s růstem až 25 procent. Letos se podle ní ve světě sklidí 665 až 678 milionů tun pšenice, přitom spotřebuje už dostoupila 690 milionu tun. Zatím jsou z minulého zásoby v silách dostačující, ale na tuto skutečnost nelze jen spolehnout, protože se například neurodilo ani sója, kukuřice bude taky méně. Krmiva tedy nutně taky zdraží. To bude mit především vliv na Rust cen Vepřové maso, u kterého jsme podle reálných čísel Agrární komoře už pod 540% soběstačnosti. Zatím jsme si mohli říkat, že dovezeme levnější odjinud, nyní je ale podle prezidenta Agrární komory ČR Jana velebí situace jiná. Vepřové maso bude jménem iv okolních státech a rozhodne se nepodaří už dovezou levnější.

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR

Stav prasat v roce 2012 se rovná stavu roku 1921, od roku 1990 je úbytek 3211 tisíc kusů.

Počty prasnic jsou na historicky nejnižší úrovni, například v roce 2010 došlo k největšímu meziročnímu poklesu prasnic v Evropske unii.

• K 31. 12. 2011 bylo v České republice evidovAno 2558 podniků s chovem prasat s průměrného stavem 652 kusů, převážně přímo přes šlo o malochovatele, za rok 2011 ukončilo chov 404 chovatelů. K poklesem dochází i přes zlepšující se ukazatele reprodukce, v roce 2011 bylo 26,3 narozená prasátka na prasnici a odchovaných 23,5 prasátka. Zvyšující se vstupy (včetně nákupů selat) nekorespondují s potřebnými růstem výkupních cen a chovy Jsou povětšinou ztrátové a podporovány z jjjiných Provozně v podniku.
• V roce 2011 porazili české zpracovatelské podniky 262,9 tisíce tun, což je pokles o 4,7%. Spotřeba za rok 2011 mírně Stoupla na 448,2 tisíc tun, soběstačnost výroby je pouze na úrovni 60,8%.
• Nedostatek Vepřové se rešimu dovoz, ty v roce 2011 dosáhlo 216,1 tisíc tun v celkové hodnotě 10,9 mld.. Cz (letí saldo – 9 mld.. Kč), a to u komodity, kterým byla historicky přebytkových. Převažují dovoz z Německa (47,6% v hodnotě 4,9 mld.. €) a Dale z Rakouska, Belgie, Polska a Španělském (32%).

Pokles produkce zaznamenala i drůbež

• Aktuální stavy Drůbeží odpovídají úrovni výroby z šedesátěch let.
• meziročně (2011/2010) Nejvíce poklesly stavy kúra na výkrm, a to o 24%, drůbež celkem o 14,4%. Produkce drůbežího masa se tak snížila na 170 tisíc tun.
• Stavy slepic jsou na historicky nejnižší úrovni.
• Při domácí spotřeba 215,9 tisíce tun se deficit nabídky řešili opět dovozy. Celkem bylo dovezeno 104,8 tisíce tun Drůbeží, což je o 16,8% meziročně více.
• Hlavním dovozcem drůbežího masa zůstalo v roce 2011 Polsko (39,4 tis. T), druhá Brazílie (17 tis. T), Třetí významnou dovozcem bylo Slovensko (8,8 tis. T) a Čtvrtý Německo (8,4 tis. t). Uvedené Země se na celkovém importu drůbežího masa do ČR v roce 2011 podíleli Téměř 74%. Záporné saldo zahraničního obchodu s Drůbeží masem a živou drůbeží se v roce 2011 znovu mírně prohloubilo a dosáhlo hodnoty 42,4 tisíce tun (ve finančním vyjádření 2043 mil.. Kč). Míra soběstačnosti v odvětví drůbežího masa se v porovnání s předchozí rokem snížila o 6,1 procentního bodu a dosahuje hodnoty 78,8%.

Potravinová soběstačnost v ČR neustále klesá

Dlouhodobý pokles soběstačnosti začal po roce 1989. Jeho zrychlení nastalo po vstupu ČR do EU v roce 2004. Především jde o odvětví živůčišné výroby (vepřové, drůbež, vejce a další), ale zároveň takové o ovoce a zeleninu mírného pásma i brambory – bohužel tedy o komodity, pro kterého historicky máme výroben podmínky a kapacity.

Velmi výrazně a lineární Rostou dovoz masa. Jednak jako důsledek absence domácí produkce (stavy prasat jsou na nejnižší úrovni za dobu statistické sledování, dovážíme dosud asi polovinu tuzemské spotřeby), tak iz důvodů zcela otevřené a neřízené politiky obchodních řetězců (dovoz výrobků z jménem hodnotných partií).

soběstačný jsme například v Hovězí mase, obilí, Répce a Mlecí. Ani u těchto komodit však ekonomické a výroben faktory v pořádku. Vyvažovat jednodušeu surovinu, jehož sice díky objemy a cenám ve Posledních dvou sezónách znamenala značné příjmy a kompenzační schodku agrárního zahraničního obchodu, ale zároveň přichází o objemy zhodnocení suroviny na potravinu, o přidané hodnotě, o pracoven místa, o objemy pro zpracovatelské průmysl. Jako negativní příklad můžete přímo uvést informace Českomoravského svazu mlékárenského, kdy jsme v roce 2011 dovezli dosud 40% sýra.

Vývoj agrárního zahraničního obchodu

• Zahraniční obchod – průměr let 1994 až 1996 minus 15,1 mld.. Sk.
• Zahraniční obchod – za období 1997 až 1999 minus 20,5 mld.. Sk.
• Zahraniční obchod – za roky 2007 až 2009 dosud minus 29,5 mld.. Sk.
• Zahraniční obchod – v roce 2010 mínus 34,6 mld.. Sk.
• Zahraniční obchod – v roce 2011 historicky nejhorší, minus 34,7 mld.. Sk.

Nejrychleji Rostou dovoz masa, masné a mléčné výrobky. Před vstupem do EU v roce 2003 byl podíl záporného agrárního salda ze zahraničního obchodu masem na celkovém zápory agrární saldu druhé straně osm procent, v roce 2011 už 41 procent. Ministerstvo zemědělství ČR, na rozdíl od vyspělých ekonomik EU a světa, podle svých aktuálních vyjádření (například na Žofínský fóru v květech 2012) situací nepovažuje za kritickou, ani alarmující. Mlýnský příkladem pro agrární politiky v EU může být Francie, z nových zemí pak Polsko.

Závislost na dovozu a absence domácí konkurence však nejenže přináší cenově znevýhodnění těchto dovozů (zdražení), ale zároveň mohla ohrozit stabilitu a bezpečnost ČR.

Za výše uvedené situace nadále dochází k neustálému a postupnému snižování podpoř zemědělskopotravinářského odvětví (národní doplňkové platby, národní dotace), k odpírání běžných zvýhodněného (zelená nafta), absolutně chybí koncepce a strategické plánování v sektoru, chybí partner pro konstruktivní dialog a komunikaci. Predikce dalšího vývoje tedy není nijak optimistická. (Zpracování z podkladů Agrární komoře ČR)

vývoj stavu prasat a prasnic, Drůbeží a slepic

zdroj: ČSÚ

Soběstačnost ČR ve výrobě hlavních Zemědělské komodit za rok 2011

Zpracování podle Zprávy o stavu zemědělství za rok 2011, MP

Vývoj soběstačnosti – Srovnání let 2007 a 2011 (%)

Zpracování podle Zprávy o stavu zemědělství za rok 2011, MP

zdroj: Eugenie Linkový