GM kukuřice zabíjí pokusná zvířata? Studie čelí kritici – Týden.cz

Média Informuj o francouzské studii, podle níži myši krmena geneticky modifikovanou kukuřicí umírají Drive než ostatní. Znamená to, že GM kukuřice, kterým se jako krmivo dovážel i do Evropy, je smrtelně nebezpečná? Podle odborníků to nebude tak hořké.

Nechme stranou, že výzkum nebyl proveden na myších, jak se objevuje v médiích, ale na potkanech. Podstatnější je, že studie trpí rádo metodologických neduhy a závěry, které přinášel, jiní vědci okamžitě po jejím zveřejnění zpochybnili.

Výzkum provedl tím Gillese-Erica Séraliniho z univerzity ve francouzském Caen a publikoval ho ^[1] v časopise Food and Chemical Toxicology. Předmětem jeho zájmu byla kukuřice NK 603, která obsahuje gen pro odolnost vůči jednomu typu pesticidů (obsazené v přípravku Roundup). Tato kukuřice se v EU nesmí na rozdíl od mnoha jjjiných zemí včetně Spojených státu pěstuje, SMI se však diskutovalo jako krmivo a pro technické účely.

vědcům krysy rozdělili do Čtyř skupin. Jednu krmili GM kukuřicí obsahující stopy Roundupu, druhou GM kukuřice bez pesticidu, třetí běžné kukuřice „obohacenou“ o stopy Roundupu a Čtvrtý pouze běžnou kukuřici. (Postup je zjednodušený, ve skutečnosti bylo skupin více a lišily se i podílem GM kukuřice na celkovém objemu potravy.) Potkanů ​​krmených GM kukuřicí umírali Drive jako kontrolní skupina, především v důsledků nádorech mléčné žlázy, selhání hypofýzy a poškození Ledvina.

Pochybná statistika

Na autoři se ale okamžitě SNES kritika ostatních vědců, kterého jim vyčítají řadu pochybení. Agentura Reuters cituje Toma Sanders z londýnské King ‚s College, který upozorňuje na to, že potkanů ​​kmene, který Francouzi pro výzkum využili, je velmi náchylný k tvorbě nádorů, a to speciálně při nadbytku potravy. Autoři výzkumu přitom nezveřejnily informace o tom, kolik stravy jednotlivé skupiny dostávali. Nezdá se mu takové použitá statistika: „Statistické metody Jsou neprůkazné. Zdá se, že autoři podnikli statisticky ‚rybářské výpravy‘.“ Narazíme tím na častý problém špatně provedení vědeckého výzkumu: autoři předem vědí, jaké výsledky chtějí dosáhnout, a čaruje s daty a se způsob statisticky Vyhodnocení tak dlouho, dokud nejsou s výsledky spokojeni.

S tím souhlasím i David Spiegelhalter z Cambridge, který studii považuje za odbytu a upozorňuje například na skutečnost, že kontrolní skupiny sestávaly jen z deseti potkala, přičemž u většiny z nich se takové vyvinuly nádory . Dosáhnout s tak malým vzorkem statisticky spolehlivý Výsledkem je velmi problematické.

Pohled do studie (odkaz výše) Skuteč odhalí řadu podivností. Pozoruhodné například je, že množství zdravotních problémů Nerostné spolu s rostoucím podílem GM kukuřice na objemu potravy. Například u problémů s hypofýzou bylo postiženým Nejvíce setkala ze skupiny s 11% podílem GM kukuřice, u 33% podíl jich bylo třikrát jménem – Stejně jako v kontrolní skupině. Podobné výsledky můžete přímo nálezů iu ostatních zdravotních problémů. Zdá se, že autoři zachytili náhodnou variabilitu, z níži se nepřesvědčivě snaží vývozu závěru, pro kterého nemají data.

Ilustrační vysvětlení toho, proč je zmiňovaného studia od základu špatně nastavená, můžete přímo (v angličtině) najít například zde ^[2] . Stručně Recent: použitý kmen setkala je tak náchylný k tvorbě nádoru, že jimi trpí 86% Samecki a 72% samiček. Pokud pracuje se s kontrolní skupinou takovej setkala čítající deset jedinců, je jen otázkou náhody, zdá během dvou let, po než pokusy trval, onemocní 3, 6 nebo 10 jedinců. S takovej výchozího podmínkách se nedá dělat věda.

GM kukuřice NK 603 je ve Spojených státech povolena už od roku 2000, a to i pro konzumaci lidmi. Bezpočet studií v minulosti zkoumal Její zdravotní rizika a zadní se až dosud neobjevila. Evropská agentura pro bezpečnost potravin zveřejnil v roce 2009 výsledky Švehla zkoumání ( PDF ^[3] ), které dospělo k závěru, že NK 603 je stejně bezpečná jako běžná kukuřice. „Pokud Důsledky pro zdraví tak velké, jako studie tvrdí, a jestliže se výsledky vztahují i ​​na lidi, proč Americaně nepadají jako mouchy?“ PTA se Mark Tester z univerzity v australském Adelaide.

A belgický výzkumný ústav VIB upozorňuje, že Séralini je kontroverzní figura. Studie dokazují Nebezpečnost geneticky modifikovaných plodin publikoval už DRIVe, ale zadní z nich v odborné kritici neobstála. V tomto kontextu stojí za zmínkách i další skutecnost: jeden z autorů, Joël Spiroux de Vendomois, působí jako ředitel neziskové organizace CRIIGEN, jejíž Cílem je vyvíjet alternativy ke GMO. Autoři přitom ve svém článku prohlašují, že žádný z nich není v souvislsoti s genetickými modifikacemi ve střetu zájmů.