Bojíte se zdražení potravin? – Znojemský deník

 Předseda představenstva jihomoravský agrární komory Václav Hlaváček.

Předseda představenstva jihomoravský agrární komory Václav Hlaváček. Autor: Deník / Lubomír Stehlík

dnes 06:09

Jižní Morava / ROZHOVOR, ANKETA / – zemědělská katastrofa, který nemá v Posledních desetiletích obdoby. Tak hodnotí tento rok předseda představenstva jihomoravský agrární komory Václav Hlaváček.

„Už teď Rostou ceny surovin na světových burzách. Nechci nikoho strašit, ale hodně věcí se skokové podraží. Například pečivo, maso nebo mléko,“ upozorňuje na možný vývoj Hlaváček. Zdražení potravin podle ní lidé pocítí již za Několik týdnů.

Právě vrcholí sklizeň. Jaké z ní máte pocity?

V zemědělství pracují celý život a takovou katastrofu, navíc v takovém rozsahu nepamatuji. Diskutoval jsem o tom s dosud žijícími pamětníků, který zažili neúrodu z roku 1947, a shodli jsme se, že ani tehdejší situace s letošního roku nejde srovnat. Postihlo to všechny bez rozdílu, velké i malé hospodářství. Je úplně jedno, jestli je to drobný Farmář či velký podnik. Výhodu mají pouze ti, kterým se zaměřují na více činností. Nejhůře jsou na tom ti, které jsou úzce specializovaní, at už na víno nebo na ovoce.

Jakou část úrody už pěstitelé na jihu Moravy sklidily?

Na začátku týdne měli zemědělci v regionu úrodu asi dvaaosmdesát procent obilovin a devadesát procent řepky. V pondělí už bychom mohli mit víceméně hotovo. Běhemí nám aspoň teď docela přeje.

Které oblasti jsou letošní suchém nejvíce postiženy?

Nejhůře jsou na tom okresy Břeclav, Znojmo, Hodonín a část okresu Brno-venkov. Z plodin utrpěla nejvíce pšenice ozimá, kterým se používá takové jako krmivo. Průměrný výnos v tomto roce je 2,59 tun z hektaru, předtím to bylo přes pět tun. Je to obrovský výpadek, jako na množství, tak na kvalitě.

O kolik peněz letos zemědělce přijdou?

Jen v hrozně je to půl miliardy korun, provedení na vyrobené víno je to jedna a půl až dvě miliardy. U polních plodin odhadujeme Ztráty přes dvě miliardy korun. Celkem tedy jihomoravští zemědělců přijde o Téměř Čtyři miliardy korun.

Co tento výpadek pro zemědělce znamená?

Ekonomická situace je opravdu vážná, protože jejich náklady na letošní úrodu nepokryje tržby. Tím se dostávají do pozice, kdy nebudou schopni se vypořádat se vším platbami. At už za zdravotní a sociální pojištění nebe splátky úvěr a leasing. Nebude mít prostředky na nákup hnojiv, osiv, chemikálií a nafty na založení nové úrody. Nejvíce postižené budou ti, kterým se zabývají živůčišnou výrobou. Budou mit problémy zajistit dostatek sena a siláže a takové obilovin do krmných směs. Špatně na tom budou takové ti, které postavili bioplynové stanice.

Ministerstvo zemědělství slíbilo farmářům úlevy nebe pozdržení splátek. Je to podle vás dostatečný pomoc?

Odklad splátek nebe záchranné úvěry Nejsou řešení. Místo toho by měl stát zemědělcům v postižených regionech Poskytnout peněžní výpomoc.

 Předseda představenstva jihomoravský agrární komory Václav Hlaváček. Už se vám donesli zprávy, že některým zemědělcům hrozí bankrot?

Už se objevují Žádosti, v kterách zemědělců prosí o pomoc. Mnohé z nich totiž ručí za své ZÁVAZKY celým majetkem, mají zastaveno rodinné domy. Pro ně je to velmi složitěch situacích. Zrovna v pátek se na nás obrátil Zemědělec, který ručí celým majetkem KOLEKCE domů svých rodičů. Je to člověk, který byl v minulých letech samostatný a dařilo se mu, ale teď už to sám prostě nezvládne. Dá se proto očekávají zvýšení nezaměstnanosti v Nejvíce postižených okresech, kde je již v této chvíli dost vysoká.

Kolik takový dopis už komora dostala?

Několik. Ale řada zemědělců si ještě rozsah letošní neúrody neuvědomuje. Zatím nemají představu o ztráta, která je čeká. Přicházejí na to ti, které již sklidily a udělali si ekonomickou analýzu. Jsou v situaci, že nemají co prodávám, tedy jim nepřijdou žádné tržby, ale platbám za služby, energie, pohonné hmoty a mzdy se nevyhnal. Letošní nepříznivé situace nahrává těm, kteří mají dostatek kapitálu. Stačí, Když má někdo peníze, ani nemusí být z oboru, a muzeí snadno převzal společnosti s dlouhou historií, které se letos dostanou do úzkých.

Kdy jste začal tušit, že tento rok bude špatný?

Už při šetří ozimých plodin loni na podzim Nebyly příznivé podmínky pro to, aby se Poros ujal, ani pro odnožování a přípravu rostlin pro přezimování . Od poloviny října Nebyly v Bratislavském kraji žádné významnější Srážky. Zima byla bez sněhové pokrývky a často se střídaly teploty. Teplá zima přesně v poměru silné mrazy. To poznamenalo nejen ozimé plodiny, ale takové rašení révy a sadu. Běhemí poškodilo kmeny, které popraskaly, av některých lokalitách v současnosti plošné usychají stromy a keře révy.

Ani teplé jaro rostlin nepomohlo?

Jaro bylo sice teplotní nadprůměrné, ale s minimem srážek. V druhé polovině května navíc noční teploty nečekaně klesly až na minus šest a půl stupně Celsia. To melo ničivý vliv především na ovoce. Škody způsobené špatným přezimováním a Dlouhotrvající suchém tento jarní mráz ještě znásobil. Na mnoha místech zkázy ještě umocnilo krupobití. Tento rok byl skutečně katastrofální jak pro běžné polní plodiny, tak pro ovoce a vinnou révu. Rozsah poškození ovoce je mezi sedmdesáti a osmdesáti procenta a pro ovocnáře, kterým se zabývají pouze produkce ovoce, je taková situace bohužel škodné.

Dá se v takový situaci vůbec pokračovat v podnikání v zemědělství?

Je pravda, že zemědělství je stále rizikovější podnikání. Výkyvy běhemí jsou čím dál větší. Na území Jihomoravského kraje spadne každý rok přibližně Stejné množství srážek, ale zásadně se mění jejich rozložení a využitelnost. Protože se zvyšují průměr denní a noční teploty, stoupá i odpařování vody, které půda těžší vsakuje a snižuje se zásoba spodní vody.

Může za to i globálním oteplování?

oteplování je spíše Přirozený proces, samozřejmě Může tento jev ovlivňuje i Lidská činnost, ale není dostatek Důkaz, abychom to mohli tvrdit Jistě . Na jihu Moravy někdy Srážky padnou nárazově a pak podstatná část Zůstanu nevyužitá, protože místo vsáknutí voda odteče. Půda je navíc jménem bohatá na živiny. Změnila se totiž technologie jejího zpracování, přestalo se hnojit chlévský hnůj a půda se ora jen do hloubky pět až deset centimetry. Může za to i osívání polí stále stejném plodinami, co pudu vyčerpává. Zemědělců Pěstuj jen to, co můžete přímo dobře prodat, tedy obiloviny, řepku a kukuřici. A takový širokořádkové plodiny jako kukuřice ještě zvyšují erozi půdy. Krmné v kraji skoro vymizelo, spolu s chovem hospodářských zvířat.

Proč zrovna na jihu Moravy chov hospodářských zvířat mizí?

Tržní ceny za Jateční skot a prasata, drůbež a mléko jsou už delší dobu pod výrobními náklady a chovatelé se dostávají Dlouhodobě do ztratit. Není možné takto podnikat. Zjistili, že krmné obilí je výhodnější prodat, než využít jako krmivo.

Jak se letošní neúroda projev na cenách potravin?

To, co postihlo jižní Moravu, postihlo i řadu zemí Evropy a Spojené státy americké. Už nyní Rostou ceny surovin na světových burzách. Nechci nikoho strašit, ale hodně věcí se skokové podraží. Například pečivo, maso a mléko. Obilí je surovina potřebná pro celou řadu oborů. Nedělají se z ní jen rohlíky a chleba, slouží i jako krmivo nebe přídavek do dalších potravin. Zdražení se projevuje po skončení sklizně, ale narušuje cen surovin je zřejmý už nyní. Roste cena obilovin i řepky a další nárůst se očekává v nadcházejícím čtvrt roku.

Jak letošní neúroda ovlivní zemědělství v příštím roce?

Jižní Morava bude mit trvale zhoršené přírodní podmínky, proto je třeba tuto skutečnost vžít do úvahy při sestavování nového celostátního rozpočtu na období 2014 až 2020. Taky je třeba se zamyšleně nad snížením rizikovosti zemědělství celkovým Pojištění úrody. Příkladem nám MOHOU být Spojené státy americké, které tento systém využívají již více než pětačtyřicet let bez přestávky a pouze ho rozšiřují o nové rizikové faktory. Farmář pak má jakousi jistota a stabilitu v podnikání. Většina lidí si uvědomuje, že zemědělství není podnikání jako každé jiné, ale že je až z devadesáti procent závislé na běhemí.

Jak se k situací zemědělců vsadí Ministerstvo zemědělství České republiky?

Máme za sebou řadu pracovních jednání, at už s ministrem zemědělství Petr Bendl na Znojemsku, jihomoravský hejtmanem Michalem Haškem na jižní části okresu Brno- venkov, s náměstkem ministra zemědělství Martinem Hlavačka na Břeclavsku a nebe s poslancem Janem Husákem. Uvidíme, čeho se podaří dosáhnout. Zadali jsme takové premiéra Petra Nečase o pracovní jednání na území kraje v postižených oblastech. Bohužel nás nevyslyšel.

Autor: Petra Kozlanská [1]

Pošlete odkaz přátelům

Diskuse

Re: Panebože!

Vlastík dnes 16:55 188.75.182. *

milý Pavle, tady na jih od brna je již srázkovych deficit 400 mm a to hlavně na písčitěch půdách, kde to loni dávalo 5 tun, nyní 1,5 tuny z hektaru

Re: Panebože!

polda dnes 11:42 193.165.147. *

četl jste pořádně ten článek? Zemědělství není podnikání, jako každé jiné, ale je z 90% závislé na běhemí. Melo by se jim nějak pomoci, každý z nás potřebuje jíst. Nebe chcete jídlo jen z dovozu? To, že lidi nechtějí utrácet za vaše služby mráz nebe sucho neovlivní.

V diskuzi je celkem 4 sousedé , poslední byl vložen 12. 8. 2012, 16:55 vstup do diskuze [2]

References

  1. ^ Petra Kozlanská (brnensky.denik.cz)
  2. ^ vstup do diskuze (brnensky.denik.cz)