Genový obvod jako pomůcka hubnutí? – Aktuality.sk

Original article

problematická obezita

Jejich produkt nabízí cestu ke snížení současného problému lidstva s nadměrnou tělesnou hmotností. Ten se již netýká jen klasických ekonomicky rozvinutěch zemí. S růstem prosperity a doprovodného často pohodlnějšího životního stylu je stále vážnější iv mnoha zemích Asie a Latinské Ameriky.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) má nadváhu více než polovina obyvatel mnoha ekonomicky rozvinutěch zemí. Z toho každý třetí trpí extrémní obezitou. Záporně zdravotní důsledky jsou očividné. Od poškození kyčelních kloubů přes bolesti zad až po vysoký obsah tuku v krvi, což je rizikový faktor srdečních atak a porážek.

Zmíněný genetický obvod nepřetržitě monitoruje obsah tuku v krvi. Vybaven je však i zpětnovazebními funkcemi a podle zjištěného obsahu produkuje při vysokých hodnotách tuku signální látku, která vyvolává pocit sytosti.

Členové týmu v rámci konstrukce obvodu zkombinovali různé geny, které kódují konkrétní bílkoviny a kroky biochemických reakcí. Výsledný komplex vložili do lidských buněk, a ty zase do drobných kapslí.

2
fotky v galerii
Klikněte sem
implantované buňky upravené syntetickou antiobezitnou genovou sítí … ^[1]

První pozitivní výsledky

Funkčnost ověřovali na obézních pokusných myších, které krmily potravou s vysokým obsahem tuku. Když jim zavedli tobolky a ty začaly reagovat na nadměrný obsah tuku v jejich krvi, obézní myši přestali konzumovat potravu a postupně znatelně zhubli. Když se jim obsah tuku v krvi vrátil k normálu, kapsle zastavila produkci látky, signalizující sytost.

„Myši ztratili na váze přestože jsme jim dále dávali tolik Vysokokalorické potravy, kolik by jen dokázali zkonzumovat,“ zdůraznil Martin Fussenegger.

Zvířata jednoznačně konzumovali méně právě proto, že jim tobolka signalizovala pocit sytosti. Kontrolní myši, které dostávaly normální krmivo s 5 procentním obsahem tuku, vůbec nezhubli ani neomezily příjem potravy.

Nový syntetický regulační obvod dokáže měřit obsahy více nasycených i nenasycených živůčišných a rostlinných tuků, které zvířata přijímají v potravě najednou.

Přenos na člověka nebude lehký ani rychlý. Martin Fussenegger si však umí představit, jak jednoho dne obézní lidé s indexem tělesné hmotnosti (body mass index, BMI) nad 30 budou mít implantované takové genové sítě, aby se jim snadněji hublo. Byla by to vhodná alternativa k invazivním zásahem, jako jsou liposukce či žaludeční pásy.

Navíc by to posloužilo i v preventivním režimu, aby obezita ani nevznikla. To vše s využitím přirozeného lidského mechanismu sytosti.

Tím Martina Fussenegger uveřejnil tyto poznatky v časopise Nature Communications.