Clicker trening koni

Clicker trénink – motivace pamlsky? Proboha, jen to ne!

Clicker trénink – CT – je především pozitivní způsob učení koní. Učení čehokoliv, co si vysnil – způsobem pozitivním – čili za užívání něčeho, co koně motivuje, z čeho má jen a jen dobrý pocit, co sám vyhledává. Proč? Protože učení při kterém má žák jen pozitivní zkušenosti a dostane za svou účast cosi, co má rád a co sám vyhledává, probíhá nesrovnatelně rychleji a vytváří mezi žákem a učitelem silnou vazbu založenou na důvěře. A protože koně vyhledávají žranici jakéhokoliv druhu – tedy rostlinného původu samozřejmě, tak právě to je pro ně největším motivátory při učení. Bodaj by také ne, bez příjmu potravy by přece nepřežili!

Určitě teď kroutíte hlavou a operací provádí kliknutím si na čelo – vždyt kůň pro žrádlo nikdy dělat nebude. A vůbec, to ví už každé malé děcko, že koně netřeba z ruky krmit, protože pak Vám nedá pokoj a bude nebezpečný, protože se bude dožadovat toho svého – žrádla. Stop. Zamyslete se prosím nad těmito posledními dvěma tvrzeními, které si absolutně odporují:

1) Žádný kůň pro žrádlo dělat nebude.
2) Koně nesmíme krmit z ruky, protože se ho nezbavíme, bude se dožadovat žrádla.

Tak pokud ho žrádlo nemotivuje – nebude něj dělat, proč se ho tak dožaduje, když ví, že máme něco v kapse a „jde po nás“?

Věřím, že první argument jsme tedy úspěšně vyvrátili samotnou zkušeností každého jednoho chlápka i samotným známý tvrzením č 2. Co ale pak s tím, že se kůň žrádla dožaduje? To je více než jednoduché. Dožaduje se ho proto, že ho nikdo nikdy nenaučil se při jídle vhodně chovat. A to je to první, co se s clickrom naučí, že žrádlo k němu přijde jen tehdy, když si ho nebude vynucovat a bude pěkně stát. Aha, takto: jsme chci šoupnout video.

Buď jen při krmení z ruky, nebo při krmení z kbelíku, nebo při otevírání míst o kterých ví, že tam to žrádlo je, nebo při nesení vědra plného chutných snídaní přímo předními jeho nos.

Proč tedy všechny koně krmené z ruky – neznajíce práci s Clicker – jdou po lidech jakmile zašustil sáčky nebo mají plné kapsy nějakých koňských dobrot? Pro jedinou a velmi lehkou věc – protože se to naučili. Nikdo v životě jim nevysvětlil, jak se mají při podávání žrádla nebo krmení z ruky chovat. Naučili se to tak jak se naučí všechno ostatní. Když přijdete poprvé ke koni s nějakým sáčkem plným suchého chleba a tento kůň ještě něco takového nezažil, ani se za vámi neohlédne, na šustění sáčku absolutně nebude reagovat ani na to, že něco z něj vytahujete a jdete s tím směrem k němu. Až po prvním ochutnání – tzn. přijdete k němu a at dělá cokoli, mu ten chleba dáte – pochopí, že je to něco poživateli tak akorát do břicha a bude chtít víc. A vy co uděláte? No dáte mu více = naučíte ho, že když chce víc, bude to mít. A pak přijde blíž k vám a bude se na vás tlačit a bude si dožadovat víc a víc a vy už nebudete vědět co máte dělat, tak jen hodíte chleba na zem a při první příležitosti skočíte šipku za ohradu. A co z toho má ten kůň? Lekci jejímž výsledkem je naučené chování – šustění sáčku = něco dobrého = když přijdu úplně blízko k člověku, dostanu tu dobrotu. Vy Vlast to chování odměníte a koně naučíte, žrádlo v rukou člověka = žrádlo pro koně. Dobrá zpráva je, že stejně jako se naučí že šustění sáčku = žrádlo, naučí se spojit jakýkoliv zvuk, signál i hmatový, vizuální, pachový s tím, že přijde žrádlo – staré známé klasické Pavlovová podmiňování ještě ze základky. Druhá věc, kterou stejně snadno naučíte jak to, že se tlačí na člověka je, aby se na člověk netlačil. Jak? Tak, že to žrádlo dostane jen a jen tehdy když stojí pěkně v klidu na svém místě a udržuje si od Vás patřičný odstup a respektuje Váš osobní prostor. Tak jednoduché to je. Samozřejmě koně, které jsou naučené si žrádlo od lidí vymámit ne právě příjemnými způsoby a které jsou důvodem ke všem těm výstrahám a nápisem – nekrmte koně z ruky – s takovými koňmi to zabere kousek víc času. A koně, kterou jsou agresivní jakmile je žranice v okolí, s takovými ještě o větší kousek déle. Ale dá se to a co je nejdůležitější, bez jakýchkoliv trestů a donucovacích prostředků. Nebot každý přemýšlivá psycholog i behaviorista ví, že trest je velmi nespolehlivý nástroj a přímo nevhodný nástroj na učení.

Se správnou prací s principy učení, správnými timing a správným výběrem kritérií a hlavně bez trestů se dá krásně naučit nejen taková školkařské věc jak správně mores při stolování, ale i cokoliv jiného, ​​co si vysvnívate. Nepotřebujete k tomu žádné zázračné zaklínačské schopnosti, které mají jen vyvolení, ani žádné speciální tajné techniky, které vás naučí jen za velké peníze. Jediné, co potřebujete, je proniknout do tajů teorie učení = principů, jak se učí všechny živčočíchy na této zemi včetně lidí a můžete tak vytvořit hezčí svět nejen pro svého koně, ale i pro své okolí, protože pozitivní přístup k práci s koněm se velmi rychle odrazí na běžném prožívání života, při kterém se najednou přistihnete, že věnujete pozornost jen věcem, které chcete, ne tím, co nechcete.

Na závěr slovy Karen Pryor, kterou budu ještě nespočetně mnohokrát citovat, protože momentálně jsem ponořena do její knihy Reaching the Animal Mind:

„Mnohem silnější než konkrétní aplikace je změna, kterou s sebou tato technologie – kliker trénink – přináší lidem, který ji používají. Když se přestanete spoléhat na averzivní ovládací prvky AKZM jsou výhružné signály, zastrašování a trestání, a když pochopíte, jak používat posilování na získání nejen stejných ale mnohem lepší výsledky, vaše vnímání světa podstoupí obrovskou změnu. „

A io tom je CT. O zcela obráceném vnímání světa. Možná na hlavu postaveném nebo možná právě vráceném zpět na nohy. Protože základním principem CT je, že se súsetredíme pouze na to pozitivní, a nezajímá nás to negativně. A to pozitivní posily opět jen a jen pozitivní. A v tom je ta krása i síla CT.