„Biograf láska“ pro všechny, kteří mají srdce na pravém místě – ceskatelevize.cz
recenze
12. 8. 2012 12:33, autor: Michal Sobra
Říkají mi Hushpuppy, je mi už pět a vybrali mě na poslední chvíli ze Čtyř tisíc děvčátek, co si chtěl v tomto prvním celovečerním filmu pana režiséra Benha Zeitlina zahrát. Měla jsem ho od zacatku rada (i když je staré, protože mu loni bylo už třicet), a když jsem viděla, jak je nešťastný, že nemůžu najít nikoho do hlavní role, tak jsem se zasnažila, dala to – a odejít s ním do jižní Louisiany točit tento film. Můj filmový otec byl majitel Místní pekárny, kam chodil v noci po natáčení pečte sladké kukuřičné muffiny, aby mu podnik nezkrachoval. Ani jeden jsme předtím ve filmu nehráli, a možná proto nám to spolu tak klapalo. Nejraději jsem měla, když tloukl do kastroly a volal: „žrádlo, CECE, žrádlo!“ Ale občas to s ním bylo složitý. A to jsem mu pak chtěla utečou jako máma, které se tak rozbušilo srdce, když jsem se narodila, že nám uplavala. A také jsem v takový chvílích doufala, že otec zemřela a já pak Půjdu na jeho hrob a sním tam celé dort sama. Říkal mi, že až bude staré a nebude už moci pít a chytat ryby, at ho dám do loďky, zapálím ji a pošlu po proudu, aby ho nemohli zavřít do nemocnice a Připojit ke stěně. A já věděla, že to jednou udělám. Jen jsem netušila, že to může být například i docela brzy …
zdroj: Aerofilms
Divoká stvoření jižních zemí (2012, režie: Ben Zeitlin)
U nás v Lavor, v mrtvém rameni nad deltou řeky, které pak splynou s mořem, je pěkně. Přestože říkají, že je to slum, je tu lepší než na suchý straně, kde žijí za velkou hrází posránkové z New Orleansu, co se bojí vody, prázdniny mají jen jednou za rok, ryby strkají do igeliťáků a děti do kočárku. Je zde více svátky i radosti, ale já vím, že jednou přijde velká bouře, voda stoupá a zadní Lavor pak už nebude. Ale zatím tu jsme a já s tato tu určitě Zůstanu, protože my jsme tu doma a statečný lidí (a to my dva jsme!) Z domova neutíkají. A tak tu zůstane a rozdáme si to s tou Desnou bouře, kterým se už blíží, tornádem Jménem Katrina, protože Stejně nemáme kam jinam jít, ale hlavně proto, že tato země je nám určena.
Nakonec jsem ráda, že tatu mám, i když mu v poslední době není často dobře, a já vím, že každý jednou ztratí toho, co ho stvořil. A ti statečný to sleduj a neutíkají od toho, protože tak to má v přírodě být. Jenže pak je to Těžký, protože děti, co nemají tatu a mámu, muší žít v lese a krást Cizí spodky. A kdyby se jednou odněkud nevrátil, musela bych já začít jíst naše zvířata a to by nebylo dobré, protože ráda poslouchám, jak jim tluče srdce.
zdroj: Aerofilms
Divoká stvoření jižních zemí / Quvenzhané Wallisová zahájí Dwight Henry
Možná, že tato bouře rozlomí velké ledovce az nich vyběhněte divocí pratuři, který žerou děti, protože vše, co je z masa, je na jídelníčku světa. S tím nikdo nic nenadělá. A tak mě slečna Bathsheebaová (i můj otec) učí, jak přežít a postavit se jim. Protože silný zvířata nemají slitování, poznají, Když jste Uvnitř slabí, a to v nich probudí hlad. Vsadím se, že pěkně vyměknete, až uvidíte, jak zblízka se jim dokáží podívat do očí, a pište si, že právě toto udělám, až mě jednou dožene. A možná přitom zjistíme, že jsou tak trochu i přátelé.
The Storm is comming!
Pokud mě tato bouře zabije, lidé na mě Stejně Nezapomeň. Budou vědět, že tu byla jedna malá Hushpuppy, který žila většinu svého krátkého života v bílých kozačky v Lavor Se svými tato. A já za to děkuji režisérovi Benhovi Zeitlinovi, který nás našel v tomto Ztracené mrtvém rameni a přivedli sem i Švehla skvělého kameramana Bena Richardsona (který se svou Super šestnáctkou vlezlé, kam mohl) a dokázal to tu tak vidět našim očima. A dal mi šanci, abych vám tento příběh odvyprávěla, ačkoli slečna Bathsheebaová, otec nebo strejdo Walrus (Když není zrovna ožralý jako poleno, což se stává jen zřídkakdy) by to asi dokázali lépe.
zdroj: Aerofilms
Děkuji ti Benhu, že si věřil, že to dokážou. Dalo mi to sílu postavit se praturovi a unesou tu představu, že jednou budou možná poslední obyvatelka Lavor, královna jedné bahnité vyspí, schované za hrází, za kterou chodí lidi nakupovat do supermarketu. A také ti děkuji, že jsi mi pomohl pro každou chvíli najít ta správná, jednoduchá a výmluvná slova (věřím, že je budou poslouchat), odnaučil mě bule a nikdy nepřestal hledat svou mámu, i když už je tak dlouho pryč, protože to je dobré cíl. Každý člověk by nějaký takový měl mít.
Trosečníci z Lavor
Díky tobě, Benhu, vím, kde je moje místo, kde jsem ukotvena, jak byla loď mého státy, než jsem ji zapálila a poslala s ním po proudu. Naučil si mě, že jsem jen malý kousek velkého světa, té velké, neviditelné skládačky. Protože celý svět je složen z kousky, které do sebe zapadají – když se jeden rozbije, zničí se celý vesmír. Ale Když se ten rozbité spraví, všechno začne fungovat jako předtím. Jenže někdy se věci pokazí tak, že nejde spravit. A když je člověk malé tak jako já, muzeí spravit jen to, na co stačí. Jde jen o to, aby chtěl! Myslím, že hlavně toto jsme vám Chtěli s Benhem říct, protože si myslíme, že je to pro nás všechny důležité. A aby se vám to lépe poslouchalo, složil k tomu (protože je talentované skoro na všechno, na co si vzpomenout) s Danem Romero úžasný soundtrack, který je radost poslouchat.
Reportáž Lucie Klímová
Když se všechny tyto kousky složit, je z toho kouzelný film (možná, že Benh Zeitlin je tak trochu i kouzelník), na který jen tak nezapomenu. Vůbec mě proto nepřekvapilo, když vyhrál Sundance az Cannes si odnesl cenu za nejlepší debut. A nemějte obavy, není to takový ten odtažitý film pouze pro festivalové publikum, na kterém by ani výjimečně střízlivý strejdo Walrus nevěděl, který bije. Toto je totiž takový malý velký „biograf láska“ pro všechny, kteří mají srdce na pravém místě (nevím, proč se to říkala, Když slečna Bathsheebaová tvrdila, že ho máme nalevo). Ale at už ho máte kdekoliv, tento film si ho najde, a chytí vás za ní!
Než seš dítě, tak ti říkají, že život je šťastné. Je to sice jeden velkej mejdan, ale musíš dat pozor, aby si na něm navždy neděle jen ping. Jednou to bude záležet jen na tobě. Toto mi řekla jedna velká, sympatická holka z pobřežního pajzlu, kterým se o mě už skoro začala starat. Pak cukla, ale já věděla, že měla pravdu. Nějaký chytrák ze štábu říkal, že to, co děláme, je magický realismus (Co je rozhodně lepší než realismus sociální). Nevím, co tím přesně myslel, ale mám pocit, že to nějak souvisí s pohádky, ve Které jsou nakonec všichni šťastní. Tak, jako jsme byli i my v Lavor, protože jsme věděli, kam patříme. A to se mi líbí. Skoro Stejně, jako když jsem si lehla k otci a poslouchala, jak mu tluče srdce.
Nechcete přijmou a poslouchat se mnou …?
(Zaznamenal Michal Sobra podle Vyprávění pětileté Quvenzhané Wallis.)
BEASTS OF THE SOUTHERN WILD / Divoká stvoření jižních ZEMÍ . USA 2012, 92 min., České titulky, od 12 let, 2D. Režie : Benh Zeitlin. Scénář : Lucy Alibarová, Benh Zeitlin. Kamera : Ben Richardson. Hudba : Dan Romer, Benh Zeitlin. Hrají : Quvenzhané Wallisová zahájí (Hushpuppy), Dwight Henry (Wink), Levy Easterly (Jean Batista), Lowell Landes (Walrus), Gina Montanaová (slečna Bathsheebaová), Joseph Brown (Winston), Philips Lawrence ( dr. Maloney). V kinech od 9. srpna 2012.