Jimenu pěkně česky. Vepřové na antibiotikách – Euro online

První porce antibiotik dostávají prasátka během dvaceti čtyř hodin po porodu . Preventivně proti infekcím. Další várkou léčiv přimíchaných do krmení se malí prasátka cpe Po několika týdnech. Mají jim pomoci zvládnout stres, který jim působil brzké odloučení od mámy. Podávání antibiotik zdravým zvířatům je mor rozšířen v továrnách na vepřové a drůbeží maso. Jde o NATOLIK běžnou praxi, že Zdejší chovatelů o ní plně otevřené říká do novin. Veterinární správa přitom ujistěte, že antibiotika se u nás drůbež ani prasata nekro.
Vnitrostátní inspektorů se nastěhovali do Lidl, Kaufland, Penny a dalších markety, aby veřejnost zásobovali zprávami o přímluvu sýrech a salámech. O zneužívání antibiotik, jakým je jejich zkrmováním zdravým selatům a kuřatům, se toho spotřebitelů od dozorčích instituce moc nedozvěděl. Je přitom zakázáno. A nebezpečné. Byznys má ale stále navrch před ochranou lidského zdraví. Farmaceutický průmysl Potřebuje prodávám antibiotika a průmyslové zemědělství se bez nich neobejde. Dobrovolne ani jeden sektor neomezí a stát je k tomu důsledně netlačí. Takzvaná antibiotická politika, který má vlastně zajistit bezpečné užívání antibiotik u lidí a zvířat, je více politikou než realitou.

Nadop nebe zemřít
V Česku se antibiotika v chovech hospodářských zvířat zrovna nešetří. V roce 2003 se jejich spotřebovalo necelých 49 tun. O sedm let později to bylo již více než sedmdesát tun. Minulého údaj ještě není k dispozici. Přes národní antibiotickou politiku Stoupla spotřeba těchto léků v slovenská chovech od roku 2003 k roku 2010 o 44 procent. Stavy prasat přitom za tu dobu klesly o 43 procent a drůbež o osm procent. Právě těmto zvířatům se antibiotika hromadné podávej k prevenci. Kuřata a prasátka je dostávají namíchaná v krmných směsích nebo ve vodě.
„Než aby zemědělců investovali do zlepšení zdraví a pohody zvířat, investuj do léčiv. V podmínkách, v který je chovají, ani nemají jinou možnost, jak je udržet, naživu ‚, jako Nadop Léčiva,“ Říká Jiří Holý z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL). Poměry v tuzemských chovech dobře zná, jezdí do nich na inspekci. „Velké koncentrované chovy prasat a drůbež s sebou nesou i velké riziko propuknuvšího infekcí. U skotu jsou častěji malá stáda na rodinných farmách, kdy se zvířata paso venku. Tam z pohledu antibiotik nemáme co kontrolovat,“ porovnává Holý.
Antibiotická berličky, které si ve formě hromadné medikace běžně vypomáhají tuzemské velkochovy, rozhodně není v pořádku. Buď je nelegální, protože zákon nedovoluje rutinní nasazení antibiotik ve stádech nebe hejnech, kde se Přímo nevyskytuje bakteriální onemocnění. Nebe je namístě, pak jsou ale chovy doslova promořené chorobami. V Zemědělské akciovce na Pardubicku, odkud je zkušenost s podáváním antibiotik popsána úvodem, by museli mit trvale nemocných všechny prasnice. To určitě nebude, pokud je reportáž zveřejněná v odborném tisku o „efektivní výroby vepřové a drůbežího masa“.

Německo není vzor
Kuřecí maso prodávané v německých supermarketech obsahuje nebezpečné bakterie odolné vůči antibiotikum. S touto zprávou přišla letos v lednu tamní média. Obávanou REZISTENCE neodhalila veterinární kontrola, ale testy zadané ekologickou organizací BUND. Každý druhý vzorek byl kontaminován zárodky rezistentními vůči antibiotikum, představoval šéf organizace Hubert Weigner výsledky z dvaceti vzorků kuřecího nabízena v různých městech. Na vině je podle ní rozšířené zneužívání antibiotik ve velkochovech.
Česká Státní veterinární správa (SVS) zásilky drůbežího z Německa prověřila. Odebrala celkem sedm vzorků a všechny Byly v pořádku. Při té příležitosti zopakovala, že antibiotika se směje používat pouze léčebné. Podobně uklidňovala české konzumenti německého vepřové Pote, co se v moči prasat v sousední Bavorsku našla rezidua chloramfenikolu. Po prověřeným osmi vzorků naši veterináři ohlásili, že německá prasata byly v pořádku.
Na Skandální odhalení, o které se postarali Němečtí ekologové, okamžitě reagovala tamní ministryně zemědělství Ilse AIGNER. Přišla s návrhem zákona zpřísňujícím podávání antibiotik na absolutně nezbytné minimum. Šéf slovenské agrárního resortu Petr Bendl nic podobného sliboval nemusí. Státní dozor u nás nadměrné používání léků, jejich zbytky v mase nebe odolné bakterie Téměř nenachází, přestože v tuzemských velkochovech jsou antibiotika trvale zabydlené .
Ministr Bendl propaguje slovenský potraviny a pomáhá Agrární a potravinářské lobby bojovat proti polskému dovozu. Před německým vepřové však jedjjiným slovem nevaroval. Možná proto, že Německo je s přehledem Největší dovozce vepřové do Česka, které je u Nejvíce pojídaného druhu masa už jen zhruba z poloviny soběstačné. Loni se sem přivezli německého vepřové za téměř pět miliard korun. S velkým odstupem druhé Polsko k nám poslalo vepřové za 1,2 miliardy. Navíc Bendl těžko Může Němcům předhazovat nálezy spojené s antibiotiky, které jsou podobně populární i mezi tuzemskými chovatelé. Co by asi zjistila organizace BUND, kdyby nechala otestovat české vepřové …


České není úplně čisté
A na co přichází úřední veterinární dozor? Ze 145 vzorků kuřecích brojlerů vyšetřovaných loni na přítomnost Campylobacter bylo 92 pozitivních. U salmonely testovány u skotu, prasat, kuře a kruté bylo z 11 321 vzorků pozitivních 122. Ani české vepřové není úplně čisté, ukazují namátkové kontroly. Zpráva o monitoringu cizorodých látek za uplynulý rok uvádí Několik případů, kdy v mase zůstalo stopy po léčivech. Veterináři prokázaly u tří vzorků svaloviny prasnice rezidua inhibičních antimikrobiálních látek. Nadlimitní koncentrace těchto reziduí odhalili u sedmi vzorků Ledvina prasnice, další nálezy Byli u jater prasnice. „V mnoha případech se jednalo o Nedodržení ochranných lhůta aplikovaného přípravku,“ vysvětluje SVS. „Zjištění reziduí léčiv v takovém počtu v orgánech prasnice je vážně, i když z celkového počtu vyšetření prasnice představuje kolem Tří procent,“ konstatuje zpráva.
Zbytky chloramfenikolu, který je pro potravinová zvířata zakázán, našli veterináři ve svalovině krmného kuřete. „přestože byla provedena důkladná kontrola na místě, použití zakázaného Léčiva nebylo prokázaných,“ přiznává SVS. Na jatkách je sice stálý veterinární dozor, nikdy ale nemohu prověřil všechno maso, zda neobsahuje škodliviny KOLEKCE reziduí antibiotik, chemoterapeutik a zakázaných farmakologicky účinných látek. „Rezidua těchto látek se vyšetřují zhruba u pěti tisíc vzorků. Na jatkách a na farmách se vzorky na cizorodé látky odebírají takové od živých zvířat. V tomto roce je pro prasata plánovaný odběr 1777 vzorků a pro drůbež 858 vzorků,“ upřesňuje mluvčí SVS Josef Duben. Pro představu, jen od ledna do dubna skončilo na tuzemských jatkách přes devět set tisíc prasat.
Veterinární DOHLED nad zvířaty, který končí na našich stolech, se přitom „odbyrokratizoval“. Pro spotřebitele to ale není dobrá zpráva. „Drive musel mit chovatel dodávající na jatka osvědčení, ve kterém veterinární lékař stvrzoval, že zvířata jsou zdravá. Takové musel popsat použití léčiv. Dnes za to ručí chovatel, veterinář není odpovědný,“ upozorňuje prezident Komory veterinárních lékařů Ondřej Rychlík. Výsledkem je, že při odhalené průšvihu se obvykle nikdo k ničeny nehlásí, Stejně jako se to přihodilo u zmíněného nálezu chloramfenikolu v kuřeti. Veterinární inspekce nikomu nic nedokázala.

Léčba na dálku
Soukromý veterinář z východních Čech předepisuje antibiotika, aniž zvířata vyšetřil. Tento případ nyní řeší Brněnský ústav pro kontrolu veterinárních léčiv spolu s Komorou veterinárních lékařů. „Bude podán návrh na nejpřísnější trest. Tím je Vyloučení z komory,“ Říká za Brněnský ústav Holý. Kontroloři se touto nezákonnou praxí, který pravděpodobně nebude ojedinělá, začali zabydlí na podnět zvenčí.
Různé odborníci, státní a EVROPSKÉ autority varuje před riziky nadužívání antibiotik, český Parlament přitom chovatelům Paradoxně usnadníte manipulaci S Léčiva. Před pěti lety si ji při novele zákona o léčivech prosadila Agrární komora, který obhajuje takové zájmu největšího českého výkrmce prasat, kterým je Babišův Agrofert . Zákonodárci Tehdy těsnou Většinou odsouhlasili novinku, že antibiotika si chovatelé na recept od veterinárního lékaře MOHOU kupovat přímo u distributora.
„Do té doby se nikdo jiný než veterinář nemohl k Antibiotikum dostat legálně. To se rozvolnilo. Veterinární lékař sice předepisuje léčiv na konkrétní skupinu zvířat, ale pokud ho chovatel použije někde jinde, zpravidla se na to nepřijde, „ upozorňuje Rychlík za komoru veterinář, kterým se takový průlomové změna bránila.
„V České republice se veterinární lékař staly téměř monopolním prodejcem léků chovatelům hospodářských zvířat. Pravým Důvodem jsou marže, které z toho veterináři mají. Nejde tedy o nic měně než o peníze, o které MOHOU částečné přijmout,“ reagovala Agrární komora na námitku Profesní komory veterináře. Ujišťovala takové, že se spotřeba léků snížíte, když veterináři nebudou financována zainteresovaných na prodeji. U antibiotik se to nepotvrdilo, jejich spotřeba rok od roku kolísá.

Léky z internetu
Nasazení antibiotik kulminovalo v roce 2006, odkdy se nesměje používat jako stimulátory růstu. Tehdy zvířata dostala v Různé formě přes 88 tun antibiotik. Rok nato jejich použití spadlo na 72 tun. V roce 2008 se pozitivní trend opět zvrátil, antibiotik se meziročně spotřebovalo o osm tun více. Naopak v roce 2009 spotřeba oproti předchozímu roku poklesla o Dvanáct tun. Předloni už zase narostla a překročila sedmdesát tun. U prasat jako hlavních konzumenti antibiotik je vývoj jednoznačný, trvale jejich ubývá. Z roku 2009 na rok 2010 se jejich stavy snížily o tři procenta, a drůbež dokonce o dvojnásobek. Antibiotik, které pocházejí od domácích i zahraničních výrobců, se ale prodaly o 3,5 procenta více. Tento údaj Nabízí oficiální statistika.
Brněnský ústav pro kontrolu veterinárních léčiv získává data o spotřebě antibiotik od jejich distributor a výrobce medikovaných krmiv. Dohromady jich je asi 180. Zdá výrobci krmných směs obohacení o antibiotika dodržuj všechno, jak mají, ověřuje veterinární správa. „V loňském roce jsme zkontrolovali 38 provozu z celkových 62. Každá výroba medikovaných směs musí být podložen předpisům veterinárního lékaře,“ zdůrazňuje mluvčí SVS Duben. Chovatelé přitom mimo záznam potvrzují, že bez problémů seženou medikovaná krmiva i bez receptu od veterináře. A takový prodeje se ve statistica pravděpodobně neobjeví.
Nakupovat antibiotika se dá i přes internet. Je to sice protizákonné, ale možné. K dostání jsou Léky z Ruska, Ukrajiny, Číny, Indie a dalších zemí. Kontroloři nemají moc šancí nelegální zásilky odhalit. „Je to problematické, Když jde o dodávku ze třetích zemí. Na chovatele nemáme páku. Případě namátkové kontroly jsme ale na takový případ nenarazili,“ Říká Holý z ÚSKVBL. Doplňuje, že občas se na tyto obchodní záměry Celní správa, ale frekvence kontrol u malých zásilek je relativně nízká. „vyšetřování a dokazování je velmi náročné. Určeno obvykle úzkou spolupráci s Celní správou a policií. S výsledky nemohu být ústav naprosto spokojený,“ konstatuje jeho ředitel profesor Alfred Hera k nákupům léků přes internet ve Zprávy o činnosti ústavu za minulého rok.

Apel z Brna
Nikdo ani neví, jaké množství antibiotik dostala ta který skupina zvířat. Současný systém neumožňuje sledovat spotřebu u jednotlivých druhů. „Vyžadovalo by to velké finanční, expertní i časové investice všech zúčastněných subjektů. Zatím nejsou k dispozici nejen v Česku, ale ani ve většině EVROPSKÝCH zemí,“ Poukazuji odborníci z brněnského ústavu pro kontrolu veterinárních léčiv. Varuje přitom, že neúměrné a neodůvodněné dávkování je závažným rizikem pro rezistence na tyto látky, která může nejen komplikovat Léčba nemocných zvířat, ale mit i dalekosáhlé následky na Lidské zdraví.
Ředitel Hera upozorňuje, že nástroje, se kterými se Resi Odpovědnost v oblasti bezpečnosti potravin konkrétně při POUŽÍVÁNÍ veterinárních léčiv, se ukazují jako nedostatečné. „Řešení problému antimikrobní rezistence musí zahrnovat odborný i politicko-ekonomický pohled. Neobejde se bez řízení shora a bude vyžadovat široký konsensus. Pokrok v teto oblasti totiž nelze dosáhnout zadarmo,“ uvádí Hera Výroční zprávy kontrolního ústavu za minulého rok. Do státního rozpočtu tato instituce přispěje 284 tisíc korun, které loni uložila na pokutách. Například za to, že injekce píchali zvířatům zootechnice i ošetřovatelů.

prasátka pod širým nebem
Když to jde v Dánsku, proč ne u nás? Takové v teto severské zemi jsou intenzivní velkochovy prasat, ani v minulosti však Nebyli tolik závislé na antibiotikách jako u nás. V poslední době navíc dokázali jejich Užívání ještě výrazně útlum. Během dvou let zredukovali dánští prasečkáři spolu s veterinárního Lékaři antibiotika skoro o petit. Podle původního plánu se spotřeba mela sníží o desetinu během Tři roky.
„V dánských chovech jsou špičkové zoohygienických podmínky a rozvinuté vakcinační programy. K tomu je distribuce léčiv pod státní kontrolou,“ vysvětluje Rychlík. Jak doplňuje Lucie Pokludová z ÚSKVBL, dánský systém spočívá v důsledné sledování spotřeby a zveřejňování údajů o citlivosti a rezistence bakterií.

„Veterinář fakturuje úkony spojené s diagnostikou a ošetřením zvířat a současně zaznamenává předepsané přípravku. Díky propojením systému tak podává i hlášení o spotřebě antibiotik. Kdo by předepisuje testů, dostane žlutou kartu,“ popisuje Pokludová.
Jménem antibiotik než u nás používají farmáři takové ve Velké Británii. Ekologický Zemědělec Josef Sklenář ze Sasů u Jihlavy, který znal některé tamní chovy, tuší proč. „Prasnice žijí se selaty ve vnějších boudách a rodí venku na pastvině. Angličtí farmáři dávají zvířatům volnost, a ty jsou pak přirozené odolnější než skleníková prasata v intenzivních velkochovech,“ porovnává Sklenář. Ve svém chovu si bere antibiotika na pomoc jen výjimečně, Když zvíře skutečně onemocní. Jako biofarmář je preventivně ani používat nemůžu.
„Oproti běžným chovem máme takové dvojnásobnou ochrannou lhůta, tedy dobu, za kterou je možné po přeléčení antibiotika poslat prasata na porážku,“ zdůrazňuje. Na farmě v Sasů žijí prasátka v takzvaných rodinka, MOHOU Kdykoliv do venkovního výběhu a prasátka jsou u mámy až do devadesáti dnů. V konvenčních chovech se s ní muší navždy rozloučit obvykle do třiceti dnů a prasátka pak drží při životě antibiotika. Časné odstaví jsou výsledkem tlaku na ekonomiku, spotřebitelé přece chtějí levné maso.
nejzodpovědnějších v podávání antibiotik zvířatům jsou severské státy, ukazuje Mezinárodní Porovnání v rámci programu ESVAC. Zapojilo se do ní devět zemí KOLEKCE České republiky. Z analýzy za poslední hodnocení rok 2009 vyšla hůře než Dánsko, Velká Británie, Finsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko. Ale lepší než Francie a Nizozemsko. Německo, které v poslední době pronásledují Různé potravinové aféry, se programu nezúčastnili. Média ale informovala o tom, že v roce 2010 se v německých stájích a drůbežích zkrmilo tisíc tun antibiotik. O sto tun více než před zakážeme používat je k podpoře růstu vykrmovaných zvířat.
Je libo řízek z českého nebo německého prasete? Není moc na výběr.

Zdravý obchod
Zahraniční obchod s antibiotiky V posledních letech jen květu, ukazují údaje Českého statistického úřadu. Jeho databáze nerozlišuje přípravky pro použití v humánní nebo veterinární medicíně. Zatímco v roce 2009 se do Česka přivezli 81 tun antibiotik za 229 milionu korun, loni to bylo více než dvojnásobek. Do země přicestovali 172 tun antibiotik za 374 milionu. Mohutná i export. Před třemi lety se vyvezlo 93 tun v hodnotě 447 milionu korun, v loňském roce dosud 134 tun za 937 milionů.
Rok 2011 * Hodnota (mil. Kč) * Objem (t)
Vývoz * 937 * 134
Dovoz * 374 * 172
Pramen: ČSÚ

Když lék nezabere
Pokud nebudeme jednat dnes, nebudeme mit zítra čím léčí. Takto bije na poplach Světová zdravotnická organizace (WHO). V letáku, který vydala u příležitosti loňského Světového dně zdraví, se obrací na zemědělce, veterinárních lékařů a orgány činné v oblasti veterinární správy a potravinářské bezpečnosti s radami, čeho se mají vyvarovat, a co mají naopak vlastně zajistit. Zvednutý ukazováček s kapslí Léčiva na letáku je výmluvný.
„V důsledků užívání antibiotik MOHOU potraviny obsahovat bakterie rezistentní vůči antibiotikum a geny rezistence. To má významné důsledky na zdraví, nebe rezistentní bakterie šířeny potravou, které jsou původci onemocnění, i geny rezistence se MOHOU na člověka přenášeny potravinovým řetězcem. Rezistence u bakterií Salmonella a Campylobacter je jasně spjat s používáním antibiotik u zvířat určených pro výživu člověka, přičemž Onemocnění lidí přenášení potravou a způsobených takovými rezistentními bakteriemi jsou dobře doložena, „ oznamuje WHO. Tvrdí, že jen v EU, na Islandu av Norsku každoročně umírá přes 25 tisíc lidí na infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikum.
Evropská úřad pro bezpečnost potravin a Evropská centrum pro prevenci a kontrolu Onemocnění v loňského zprávy o rezistence bakterií k hlavním Antibiotikum uvádějí, že se zvýšila o sedes procent. Evropská parlament po pár měsících přišel s výzvou, aby bylo zakázAno preventivním užívání antibiotik v živůčišné výroby. Europoslanci takové požadují, aby se maximálně oddělili účinné látky a funkční charakteristiky humánních a veterinárních přípravku. To by melo snižuje riziko přenosu bakterií odolných vůči antibiotikum ze zvířat na lidi.