22.8.2012-narcistka v plavkách: D | ШАКВА

Dnes jsem měla jít do Popradu, do Aquacity s matkou, její kámoškou a možná i její dcerou. Jenže kámošku šekelů v krku, tak mater vydumané, že jdeme do Prešova, protože zvědavá byla na tamten vodní svět. No, nakonec se ani ten nekonal, protože neví se ani 1 z nás pořádně pohybovat v Prešově, tak jsme skočili jen tu ny, jen na plovárna. Vždyt jí může být jedno, kde se opaluje. Jen mně není jedno, kde jsem uvelebená, protože já nenávidím, když se SPEC / opaluje. Jsem bledá, naryšavnelá kus (už kus dost, oproti minulému roku), pihatý a nelíbí se mi tmavá pokožka. Já to vnímám jako podřadnou pokožku, tu onu tmavou. Nelíbí se mi. Mám ráda svou bledou, vikingské, aristokratickou a árijskou pokožku. Nepotřebuji se hrát na černocha, když jím nejsem: D. Ostatních neodsuzuji, když se opalují.

No tak jsme došli na onu plovárna a mater celý den jen na Slunci byla. A já za ten čas-posúvačky osušky do stínu, protože já jen ve stínu mohu (čtěte: musím) být, pak jsem si dala jen 300m plavání. Málo je to, ale měla jsem 2-dílné plavky námořnické-moje milované, av nich se blbě plave. Furt jsem po každém skoku do vody musela hledat oba díly plavek. I jsem koukala, jestli mi nepraskly plavky-horní díl. Už se mi tak totiž jednou stalo. : D Když jsem doplula, tak jsem si šla lehnout. Dobře se mi leželo, dokud mi nezačalo Slunce vypalovat oko. Mater furt se vypekala. Její pobyt plovárnách-opékání, doutníky, opékání, doutník … : D Ale dala si i Langoš a nějaký nápoj, který byl asi kávou nebo čím, něco světlé. Já se v kávě nevyznám. Ani nevím, jestli to káva je. Pro mě je latté, espresso a všechno kávou: D. Když nepiju, tak se ani nemůžu vyznat, ale já bych se nevyznala, ani kdybych pila. Ona mi chtěla hranolky koupit. Dám si hranolky, ale jen výjimečně. Ale já jsem si vzala svačinu tam. Tedy svačina-mini hruška a 20 bobulí hroznových. Pak chtěla, abych zobkala s ní Langoš. Moje odpověď: „Ne.“ Pak musela si dát kus melounu, když jsme byli na cestě k její kámošku. Do butiku, kde prodává. Či zmrzlinu nechci. Moje odpověď byla jako stále.

Ještě se iv potravinách zastavila a koupila si meloun. Nevím nač si ona kupuje ovoce, když žere jen sladkosti a mastné hovadiny. Pak já mohu vyžírají ovoce, nebot ovoce má pro mě větší význam, než pro ni. Tak vyžírají. Ale ne bars mnoho, i když snídaně mám každý den takové objemnější. Pak oběd je objemnější a ještě 1 žrádlo. Co přijde. Takže to takto vidím, že moje snídaně se budou skládat z kusu melounu a hroznů. Stále lepší, než ta pizza, kterou pravděpodobně zládovali mravenci za ni. A smetanová polévka-bleeee … Ani nechci vědět jak chutná. Smrdí otřesně.

Ještě kousek o plovárně-když se můj húgyholyág ozval, vstala jsem a řekla matce: „Pisilni Kelly.“ Tak jsem popišilnovala a dumě-nějak špatně se mi chodí. Po nevím kolika letech jsem já třísky dostala. Tak jsem měla asi 10 minutovou operaci na lavičce u skříněk.

No, já už jdu k matce, protože už i začínám být hladová a při mém ai jí tempu to hrozny shnije. Serem na to, že ovoce by se prý po 15:00 nemělo. Je léto, je teplo a mně nic jiného nepadne lépe než vychlazené ovoce. Oooch, vzpomněla jsem si při slově „vychlazené“ na Radler. Jak dávno jsem už tento kouzelný nápoj nepila. A jak dlouho ještě nebudu. Starý dědeček na lavičce popíjel ho, och, nemohla jsem se na to dívat. Tak jsem šla drichmat.